|
JUDr. Leopold Surga
(Bankovnictví 21.8.2003 strana 21, rubrika: SPECIÁL - numismatika)
200. výročí Akademie výtvarných
umění v Praze
|
Od počátku roku 2003
si postupně připomínáme různá výročí, která mají vztah k desetiletí
existence samostatného českého státu, České národní banky a české měny.
Připomeňme si proto i skutečnost, že dne 15. 12. 1993 byla vydána první česká
pamětní mince k 1. výročí schválení Ústavy České republiky. Od té
doby bylo do oběhu vydáno více než 40 pamětních stříbrných dvousetkorun,
13 zlatých mincí a jedna mince bimetalická. Zcela přirozená je proto otázka,
co přinesla uplynulá dekáda z pohledu numismatiků?
Hodnocení ražby českých pamětních
mincí v uplynulém desetiletí nabízí velmi zajímavou příležitost zabývat
se podrobněji jednou z méně známých činností ČNB. Emise pamětních mincí
rozhodně nepatří mezi ekonomicky rozhodující úkoly centrálních bank. Při
rozsahu ražby potřebném k pokrytí požadavků českého trhu je nutno
hodnoty všech rozhodujících parametrů včetně cen a odměn výtvarníkům
velmi citlivě nastavit tak, aby emise nebyly prodělečné. Na druhou stranu však
vydávání pamětních mincí k různým příležitostem, z různých materiálů
a podle návrhů různých výtvarníků zanechává v kontextu kulturního dědictví
národa pro následující generace stopu dokumentující nejen hodnoty, jichž
si současná generace váží, ale přináší též obraz jednoho z oborů výtvarného
umění a jeho vývoje v dané době. Proces vydávání mincí lze posuzovat z
řady různých hledisek - tématiky, způsobu výběru návrhů, autorů, výtvarných
kvalit a technického provedení mincí.
Emise pamětních mincí ČNB
Emise pamětních mincí samostatného
českého státu v roce 1993 plynule navázala na emisi pamětních stříbrných
mincí bývalé ČSFR. V porovnání s obdobím před listopadem 1989 však došlo
k několika významným změnám. Oproti minulosti má ze zákona výhradní právo
vydávat bankovky a mince, jakož i mince pamětní, ČNB. Emise pamětních
mincí proto není záležitostí státu, jak se část veřejnosti domnívá a
jak tomu skutečně v minulosti bylo, nýbrž je v pravomoci právního subjektu
od státu v užším slova smyslu odlišného, tzn. ČNB. O vydání mincí s
konečnou platností rozhoduje bankovní rada ČNB, která v rámci svých
kompetencí odpovídá v obecné rovině za realizaci práva ČNB vydávat peníze.
Její rozhodnutí i v této oblasti jsou součástí celého komplexu rozhodnutí
přijímaných při naplňování účelu zákona o ČNB. Jedním z prvních těchto
rozhodnutí bylo založení nové tradice stříbrných pamětních mincí v
nominální hodnotě 200 Kč, které bylo spojeno s úpravou technických
parametrů: hmotnosti, ryzosti kovu a průměru mincí. Po dobu uplynulých
deseti let se parametry stříbrných mincí nezměnily, což je v historii pamětních
mincí tohoto státu nebývalé.
200. výročí narození Jean-Baptiste Gaspard Deburau
|
Témata a plán ražby
Pokud jde o tematickou stránku, ČNB
pokračuje v úspěšné praxi uplynulých dob v tom smyslu, že ve spolupráci
s veřejností připravuje plány emise pamětních stříbrných mincí na pětiletá
období. V určitém předstihu se o náměty na pamětní mince požádá velmi
široké spektrum státních i regionálních orgánů, akademické obce a sdružení
občanů nejrůznějších profesních i kulturních zaměření, sportovní a
další organizace a instituce. Z bohatého souboru návrhů se pak vyberou ty
nejvýznamnější. Kritériem významnosti je všeobecné povědomí o výročí
a jeho "kulatost". Důležitou roli při výběru hraje i snaha vybírat
náměty z různých oborů. V porovnání s obdobím před rokem 1989 se výrazně
rozšířily možnosti výběru oslavovaných událostí nebo osobností, například
o témata náboženská nebo o témata či osobnosti dříve ideologicky nepřijatelné.
Odborný aparát připravující návrh emisního plánu tak má snahu vytvořit
co nejpestřejší soubor zahrnující výročí z různých oborů umění, vědy,
techniky, sportu i významná výročí z historie české státnosti. O významu
jednotlivých událostí mohou být samozřejmě kdykoliv vedeny spory, neboť
subjektivně nahlíženo se může určité regionální nebo profesní výročí
zdát neoprávněně opomenuto. Po několika kolech projednávání je plán ražby
zpravidla po drobných úpravách schválen bankovní radou ČNB. Plán ražby
je závazný a jen ve zcela výjimečných případech, opět pouze na základě
rozhodnutí bankovní rady ČNB, může být vydání zpravidla čtyř mincí v
jednom roce doplněno další mincí k připomenutí velmi významné aktuální
události.
Způsob výběru návrhů
Rovněž ve způsobu výběru návrhů
nedošlo k žádné významné změně v porovnání s minulostí. ČNB vyhlašuje
veřejné anonymní soutěže na návrhy mincí, do nichž může svými sádrovými
modely přispět kdokoliv. Pouze ve výjimečných případech, v časové tísni,
byly vypsány neanonymní soutěže, do nichž byli vyzváni autoři, podle
jejichž návrhů již byly mince v minulosti realizovány. V časové tísni
byly například tímto způsobem v opakované soutěži vybrány návrhy na
mince vydané u příležitosti konání výročního zasedání Mezinárodního
měnového fondu a Světové banky v Praze a u příležitosti vydání bankovek
a mincí společné evropské měny 1. ledna 2002. Žádný návrh pamětní
mince nebyl zadán individuálně předem vybranému autorovi. Způsob výběru
návrhů na mince v neomezených anonymních soutěžích je velmi příznivě
hodnocen výtvarnickou veřejností, neboť dává šance zejména mladým začínajícím
výtvarníkům, mnohdy ještě studentům. Nutno říci, že právě oni tuto šanci
v hojné míře využívají.
Zavedení jednotné
evropské měny EURO
|
Komise pro posuzování návrhů
Z návrhů, které jsou do soutěže
podány, vybírá ty nejhodnotnější Komise pro posuzování návrhů, která
je poradním orgánem ředitele sekce peněžní a platebního styku. Komise
hodnotí návrhy ve třech kolech, uděluje ceny a doporučuje podle jejího názoru
nejkvalitnější návrh k realizaci bankovní radě. O realizaci jednotlivých
návrhů rozhoduje s konečnou platností bankovní rada ČNB. Je zajímavé, že
tento z hlediska teorie i praxe laický sbor rozhodl v některých případech
odvážněji než Komise. Tak byly například vybrány k realizaci již zmíněná
první pamětní mince k 1. výročí schválení Ústavy České republiky (návrh
tehdy studentky Jitky Jelínkové)
a návrh studenta Otakara Duška na již zmíněnou minci vydanou u příležitosti
zasedání MMF v Praze v roce 2000. Zejména změnu doporučení k realizaci
první české pamětní stříbrné mince je nutno chápat jako výběr velmi předvídavý
a symbolický, neboť křehká rovnováha stavby vnějškově nepříliš sourodých
prvků na minci s problematicky čitelnou heraldickou symbolikou je pro českou
Ústavu jako výraz státnosti mnohem typičtější než původně k realizaci
navrhovaný monumentální a hrdý český lev. Bankovní rada změnila
rozhodnutí komise v uplynulých deseti letech pouze v několika ojedinělých případech.
Pro její rozhodování jsou stanovena určitá "pravidla hry".
Bankovní rada nemusí rozhodnutí Komise respektovat a může rozhodnout o
realizaci jiného návrhu. Může však vybrat pouze z těch návrhů, které v
soutěži obdržely 1. až 3. cenu. Pokud bankovní rada není ochotná
akceptovat k realizaci žádný z oceněných návrhů, je soutěž zrušena a následuje
vypsání nové soutěže. I tento případ se již v minulosti stal. Bankovní
rada však rovněž respektuje jednoznačný názor Komise, který se třeba
projevil tím, že v soutěži byla udělena pouze 1. cena a zbývající návrhy
se rozdělily o odměny. Bankovní rada tak neměla možnost volby, ale návrh
po vysvětlení akceptovala. V devítičlenné Komisi hodnotící sádrové návrhy
se od roku 1993 dosud vystřídalo 16 výtvarných pedagogů, výkonných výtvarníků,
historiků umění a představitelů mincovny. Jednání se účastní rovněž
odborný poradce pro dané téma, který však má pouze poradní hlas. Všem členům
je nutné za jejich účast na jednáních poděkovat, neboť jejich funkce je v
podstatě čestná a jejich jedinou odměnou je stříbrná mince vyrobená
podle návrhu, na jehož výběru se podíleli. V případě zlatých mincí odměňováni
nejsou. České pamětní mince je nutné posuzovat jako celek. Každá mince je
jiná a snahou Komise je vyhnout se zavedeným klišé. Každé hodnocení je
hledáním něčeho nového. Nezastupitelná pro vysokou úroveň hodnocení návrhů
je účast pedagogů Akademie výtvarných umění a Vysoké školy uměleckoprůmyslové
- profesorů Jana Hendrycha, Zdeňka Zieglera a Jana Solpery, ředitele Střední
uměleckoprůmyslové a Vyšší odborné školy v Jablonci nad Nisou prof. Jiřího
Dostála, výtvarníků Jana Háska, Josefa Hvozdenského, Milana Knoblocha a
Zdenka Preclíka, historiků umění dr. Josefa Holešovského, dr. Evy Křížové,
dr. Zdenky Mikové a dr. Věry Němečkové. Velkým přínosem pro činnost
Komise byl příchod poradce pro projekt řady zlatých mincí "Deset
století architektury" akademického architekta ing. Miroslava Řepy, kurátora
dnes už legendární stejnojmenné výstavy, která proběhla v roce 2001. Jednání
Komise však nejsou jen poklidnou výměnou názorů. Diskuse při hledání
konsensuálního řešení jsou sice někdy velmi ostré, ale korektní. Jeden z
členů Komise dokonce na svou funkci rezignoval poté, co ostatní členové
jednomyslně v rozporu s jeho názorem udělili první cenu jinému návrhu, než
který on k realizaci navrhoval. Bankovní rada tehdy soutěž anulovala a byla
vypsána soutěž nová. První soutěže na návrhy českých mincí po vzniku
dvou samostatných států kupodivu - vzhledem k absenci slovenských výtvarníků
- nebyly méně početně obeslány. Rozdělení státu soutěžím na kvalitě
neubralo. Účast slovenských výtvarníků v soutěžích by však nepochybně
byla obohacením. V jednom případě byli osloveni s výzvou pro účast v
neanonymní soutěži a někteří z nich ji přijali.
650. výročí založení kláštera
Na Slovanech ( Emauzy )
|
Autoři návrhů mincí
V pasáži o autorech návrhů na
mince z drahých kovů je třeba vyzvednout dvě osobnosti, které výrazně
ovlivnily vývoj české medailérské a mincovní tvorby nejen v uplynulém
desetiletí. Jsou jimi Jiří Harcuba, který letos v prosinci oslaví 75.
narozeniny, a Jiří Dostál, dlouholetý ředitel Střední uměleckoprůmyslové
a Vyšší odborné školy v Jablonci. Role Jiřího Harcuby v československé
a české mincovní tvorbě v uplynulých 35 letech přesahuje rámec tohoto příspěvku.
Stačí připomenout jeho přínos v pojetí modelace odchylující se od tradičního
provedení španielovské školy, inovace v oblasti písma i dynamické lvy ve
státních znacích. Důkazy o jeho kvalitách a významu lze nalézt v jeho dílech,
v dílech jeho žáků a těch, které svou tvorbou ovlivnil. Nutné je rovněž
připomenout jeden z jeho méně známých nápadů. Byla to myšlenka uskutečnit
zcela volnou soutěž na návrhy mincí, které by nebyly omezeny ničím, ani
možností technické realizace předložených návrhů. Soutěž úspěšně
proběhla v řadě kategorií - od grafických návrhů až po trojrozměrné
modely. Díky ní byl "objeven" tehdejší student Uměleckoprůmyslové
školy v Praze Otakar Dušek a se
svým grafickým pojetím mincí. Jiří Dostál je sice méně slavný a nápadný,
ale skutečnost, že z jeho podnětu a jeho zásluhou vznikla na uměleckoprůmyslové
škole v Jablonci nad Nisou třída se specializací na tvorbu mincí a medailí
a že tato specializace byla posléze zařazena do systému vyššího odborného
studia, z něj činí osobnost pro mincovní a medailérskou tvorbu neméně významnou.
Škola má velmi bohatou minulost a významnou současnost. Jejím absolventem
byl zakladatel československého mincovnictví Otakar Španiel. Ve škole dnes
učí i další její absolventka, autorka dvou českých mincí a žačka Jiřího
Harcuby, Jitka Jelínková. Autory mincí jsou i učitelé školy Petr Horák a
Luboš Charvát. Obě dvě mince Jitky Jelínkové mají jako solitéry v české
mincovní tvorbě své nezastupitelné místo a dokazují, že značná míra
stylizace a abstrakce je přijatelná i pro tak oficiální artefakty, jakými
jsou pamětní mince. Absolventů školy, z nichž se někteří opakovaně
stali autory českých pamětních mincí, je dnes celá řada a jejich jména
si nepochybně vydobudou takové uznání, jaké dnes přísluší jménům Kozák,
Oppl, Věneček, Vitanovský, Truhlíková a další. Těmto uznávaným tvůrcům
dnes v soutěžích konkurují donedávna zcela neznámí Pavel Jekl, Josef Oplištil,
Petr Pyciak, Josef Šafařík a jiní. Nelze se nezmínit také o těch autorech
návrhů na mince, kteří sice nerealizují příliš často, ale jejichž návrhy
jsou v soutěžích zárukou kvality a vysoké úrovně. Patří k nim Josef
Bejvl, Milena Blašková, František Skrbek a Majka Wichnerová. A pochopitelně
o jednu či více generací mladší nadějní studenti, kteří mnohdy brilantně
zvládli řemeslo a jenom čekají na svůj "velký nápad". Díky
absolventům jablonecké školy, kteří se stali studenty pražských UMPRUM i
AVU, se mincovní a medailérská tvorba stává populární mezi dalšími
studenty obou škol. Možná tak v příštích letech vyroste stejně silná
generace autorů, jaká se objevila mezi studenty a absolventy UMPRUM i AVU v
60. letech minulého století a která v podstatě vystřídala generaci Otakara
Španiela a jeho vrstevníků a žáků. Na čtyřiceti českých pamětních stříbrných
mincí se dosud autorsky podílelo celkem 18 výtvarníků, z nichž téměř
polovina jsou studenti nebo svou první minci jako studenti realizovali. Jiří
Harcuba a Ladislav Kozák jsou co do počtu vítězných návrhů pamětních stříbrných
mincí nejúspěšnější. Oba jich dohromady realizovali téměř polovinu. Přestože
se jejich jména ve výčtu autorů často opakují, je řada českých pamětních
mincí velmi pestrá, například každý z pěti portrétů podle návrhů
Ladislava Kozáka je koncipován jinak.
100. výročí narození
Karla Svolinského
|
První české stříbrné pamětní mince
V rámci tohoto příspěvku se nelze
podrobně věnovat všem z více než padesáti mincí vydaných v uplynulých
deseti letech. S vědomím, že některé z nich budou nezaslouženě opomenuty,
však mohu zmínit pouze ty, které je dobré z nějakého důvodu zvlášť připomenout.
Některé mince již byly zmíněny v souvislosti s jejich autory,u dalších
lze doplnit alespoň některé zajímavé informace. První česká pamětní
mince byla vydána 15. prosince 1993 k 1. výročí schválení Ústavy České
republiky. Byla ražena ve vídeňské mincovně a sběratelskou veřejností
nebyla přijata příliš nadšeně. O realizaci návrhu Jitky Jelínkové
rozhodla, jak již bylo zmíněno, bankovní rada ČNB, která dala přednost
studentce před jejím učitelem a tehdejším rektorem pražské VŠUP Jiřím
Harcubou. Druhou mincí, jejíž autorkou je Jarmila Truhlíková-Spěváková,
byla dvousetkoruna k 650. výročí založení pražského arcibiskupství a
položení základního kamene ke Katedrále sv. Víta. Tu naopak sběratelská
veřejnost přijala velmi příznivě a její varianta ve špičkovém provedení
patří mezi nejvyhledávanější české mince (její cena se na aukcích blíží
k 15 000 Kč). I tuto minci razili ve Vídni. Dále je třeba zmínit minci
Jarmily Truhlíkové-Spěvákové k 50. výročí invaze v Normandii, zejména
pro její myšlenkovou bohatost. V řadě ilustrativních mincí emitovaných k
této příležitosti v různých zemích představuje svým vnitřním obsahem
světlou výjimku. Určitým zklamáním proto byl přístup britské Royal Mint
v Llantrisantu. Mincovna, která Českou republiku do účasti v projektu ražby
mincí k 50. výročí invaze pozvala, nezvládla ani redukci sádrového návrhu,
ani ražbu. ČNB musela řadu vadných mincí odmítnout a vrátit. Protože
britská mincovna nebyla schopna mince dodatečně včas vyrobit, byla ČNB
nucena redukovat počty mincí svým obchodním partnerům, kteří na ni poněkud
neoprávněně zanevřeli. I tato mince proto patří mezi sběrateli k těm vzácnějším.
Naproti tomu kremnická mincovna, která v roce 1994 razila minci ke 125. výročí
zahájení provozu koněspřežné tramvaje v Brně, překonala kvalitou ražby
všechna očekávání i vše, co v minulosti razila pro společný stát Čechů
a Slováků.
Vznik České mincovny
Prvních pět českých pamětních
stříbrných mincí bylo raženo ve čtyřech mincovnách. K Vídni,
Llantrisantu a Kremnici se po roce ražby drobných mincí přiřadila v roce
1994 mincovna akciové společnosti Bižuterie v Jablonci nad Nisou. Třem
nejstarším evropským mincovnám tak začal úspěšně konkurovat úplný nováček,
který letos rovněž oslavuje 10. výročí svého založení. I kolegové z vídeňské
mincovny, která do Jablonce dodává zlaté a stříbrné kotoučky, z nichž
se mince razí, však velkoryse uznali, že mince s tématikou ochrany životního
prostředí podle návrhu L. Kozáka byla v Jablonci vyražená lépe, než některé
mince z produkce renomovaných mincoven s tradicí dlouhou několik století. Od
té doby se všechny české pamětní mince razí právě v Jablonci.
50. výročí založení OSN
|
Další stříbrné mince
V roce 1995 to byla pamětní mince
k 200. výročí narození Pavla Josef Šafaříka podle návrhu učitele
jablonecké školy Petra Horáka, který Komisi upoutal nezvyklým pojetím
portrétu. V tomtéž roce v Jablonci razili druhou minci podle návrhu Jitky
Jelínkové. Výtvarně velmi zajímavá mince věnovaná 50. výročí vítězství
nad fašismem patří k tomu nejlepšímu v řadě českých pamětních mincí
a opět se u sběratelské veřejnosti nesetkala s příznivým ohlasem. Mince k
50. výročí založení Organizace spojených národů je životním úspěchem
nejstaršího českého autora návrhů na pamětní mince Františka Skrbka.
Dnes už více než osmdesátiletý medailér se soutěží účastní desítky
let a obdržel mnoho cen a odměn. K realizaci mu však až do roku 1995 vždycky
chyběl poslední krůček. Zajímavá je i poslední mince z roku 1995 ke 100.
výročí vzniku České filharmonie podle návrhu Vladimíra Oppla. Mince s
vyobrazením poněkud rozkolísané budovy Rudolfina připomíná spory světově
proslulého hudebního tělesa se svým tehdejším šéfdirigentem - neméně
proslulým Gerdem Albrechtem. Následující přehled mincí potvrzuje, že když
se výtvarníkovi daří, má úspěch několikrát za sebou. Na Českou
filharmonii Oppl navázal v roce 1996 bezchybným přepisem Svolinského kresby
pro minci ke 100. výročí narození slavného grafika. Na minci zejména
vynikne matovaný reliéf na leštěné základní ploše u mincí špičkové
kvality. Poněkud nedoceněna pak zůstává Harcubova mince k 200. výročí
narození Jean-Baptista Gasparda Debureaua. Poté následovala série tří Kozákových
mincí vydaných na přelomu let 1996 a 1997. Barokní atmosféru Rybových vánoc
vystihuje mince ke 200. výročí prvního uvedení České mše vánoční. Na
ni navazuje zcela odlišná mince ke 100. výročí výroby prvního osobního
automobilu ve střední Evropě Präsident. Do třetice se podle Kozákova návrhu
realizovala mince k 1000. výročí smrti prvního českého světce a druhého
českého biskupa sv. Vojtěcha. Vynikající jsou rovněž další Kozákovy
portréty (1998 - František Kmoch, 2001 - Jaroslav Seifert, 2002 - Emil Holub)
včetně velmi zajímavého přepisu Hoffmeisterova portrétu Vítězslava
Nezvala z roku 2000. Poslední dosud vydanou mincí je mince ke 100. výročí
zahájení provozu na elektrifikované trati Tábor-Bechyně vydaná letos v červnu.
Do konce roku 2003 bude vydána ještě jedna mince z dílny Ladislava Kozáka
ke 100. výročí založení Českého lyžařského svazu. Po Kozákově sérii
v roce 1996 následovaly dvě mince Jiřího Harcuby. Ten v roce 1997 navrhl
minci ke 100. výročí založení České amatérské atletické unie a konání
nejstaršího silničního běhu Běchovice-Praha. Vzápětí zvítězil v soutěži
na návrh mince k 650. výročí založení kláštera Na Slovanech. Obě mince
jsou přínosem jak z hlediska provedení (kombinace negativního vyobrazení
centrálního motivu a pozitivního reliéfu běžců ve druhém plánu u
"Běchovic"), tak kompozice (spojení heraldických zvířat s
novodobými věžemi kostela). Netradiční je i mince k 200. výročí založení
AVU, jejímž autorem je bývalý jablonecký student Lukáš Rudolf a na níž
jsou do nízkého reliéfu přepsány Kupkovy Metamorfózy. Ke špičce mincí
vydaných v tomto období patří i Harcubova mince k 50. výročí založení
NATO. Modelace trojrozměrného symbolu atlantického paktu působí na minci
stejně monumentálně, jako jeho originál v plenéru. Tato mince působí zejména
ve špičkovém provedení velmi impozantně. Specialistou na historická výročí
Přemyslovců se zřejmě stal Jiří Věneček. Z jeho dílny jsou mince připomínající
800. výročí korunovace Přemysla Otakara I. českým králem a mince k 700. výročí
mincovní reformy Václava II. a zahájení ražby Pražského groše. K mincím
vyhledávaným sběrateli patří i Harcubova mince ke 3. tisíciletí s velmi
zajímavou modelací ptáka Fénixe a stříbrná dvousetkoruna k vydání mincí
a bankovek společné evropské měny "euro" vydaná na přelomu roku
2001 a 2002 podle Šafaříkova návrhu. Bohatý a dynamicky pojednaný reliéf
vytváří spolu s odvážnou kompozicí písma na obou stranách vyvážený
celek, v němž tradice vyjádřená reliéfem pražského groše harmonuje s
jednoduchým grafickým symbolem eura. S jiným pojetím portrétů než Kozák
nebo Harcuba uspěl v soutěžích na mince k 700. výročí úmrtí Zdislavy z
Lemberka a k 550. výročí ustanovení Jiřího z Poděbrad zemským správcem
Michal Vitanovský. Dlužno dodat, že jeho pojetí "krále Jiříka"
se výrazně lišilo od většiny ostatních návrhů inspirovaných většinou
Brožíkovým portrétem. Jako tvůrci portrétů se představili i zástupci
nejmladší generace výtvarníků. Podle návrhu Pavla Jekla byla ražena mince
se zajímavým portrétem Jaroslava Vrchlického, Josef Oplištil je autorem
portrétu Josefa Thomayera. Všechny tři mince byly vydány v letošním roce.
100. výročí zahájení činnosti České filharmonie
|
Zajímavá novinka
Významnou novinkou, se, kterou se
budou někteří sběratelé možná obtížně smiřovat a která se poprvé
projevila u mince ke 100. výročí narození Jaroslava Vrchlického, je skutečnost,
že na lícní straně pamětních stříbrných mincích nemusí být umístěna
kompozice stylizovaných heraldických zvířat jako tradiční symbol státu.
ČNB tak do určité míry respektuje názory, které umisťování státního
znaku na mincích považovaly za překonaný stereotyp, jenž ubírá mincím na
zajímavosti a výtvarníkům bere možnost zpracovat dané téma mnohem plastičtěji.
Že to však může být i jinak, dokazuje již tři desítky let svými
stylizacemi státního znaku například Jiří Harcuba a dokonalou ukázkou,
jak lze takovou stylizaci pojednat, je i Pyciakova kompozice čtyř heraldických
polí zarámována neorenesančními ornamenty na minci ke 100. výročí
narození Mikoláše Alše z roku 2002, která perfektně harmonuje s Charvátovým
přepisem Alšovy kresby na rubu.
Zlaté mince
Zvláštní pozornost zasluhují
zlaté mince. Obě sady "Koruna česká", vydaná v roce 1995 u příležitosti
vyhlášení volné směnitelnosti české koruny i "Karel IV.", jejímž
vydáním se připomněly státnické aktivity Karla IV. z roku 1348, byly
numismatickou i laickou veřejností přijaty příznivě. Také řada zlatých
mincí "Deset století architektury" se úspěšně uvedla. Před ČNB
tak vyvstává problém, jakým projektem po roce 2005 v emisi zlatých mincí
pokračovat. K úspěchu obou sad zbývá dodat, že mince k založení Nového
Města pražského v hodnotě 10 000 Kč, o hmotnosti jedné trojské unce s členitým
reliéfem obsahujícím gotické prvky, ražená podle návrhu Vladimíra Oppla,
získala cenu jako nejlepší zlatá mince roku 1999 udělovanou Americkou
numismatickou asociací. V této souvislosti lze těžko pochopit, že porotě
udělující tyto ceny unikla bimetalová mince v hodnotě 2000 Kč k přelomu
tisíciletí. Stříbrná mince se zlatou inlejí podle návrhu Otakara Duška,
na níž je státní znak zobrazen v hologramu, představovala v té době u
mincí absolutní technickou novinku a její grafické výtvarné pojetí s
kombinací lesklých a matovaných ploch a textů je rovněž zcela nekonvenční.
Zvláštní kapitolu tvoří mince ze série "Deset století
architektury". Mince s náměty architektury v sobě obvykle skrývají
nebezpečí, že jejich autoři upadnou do popisnosti a zmizí to, co by mělo
charakterizovat ducha doby. Všem čtyřem dosavadním autorům mincí z této
řady - Harcubovi, Vitanovskému, Oplištilovi a Věnečkovi - se podařilo se s
hrozícím nebezpečím úspěšně vypořádat a mince architektonické styly,
jimž jsou věnovány, přesvědčivě charakterizují. Je nutno ocenit, že ani
tyto mince nejsou pojaty stereotypně a každá z nich působí díky různým
autorům velmi osobitě.
800. výročí korunovace Přemysla I. Otakara Českým králem
|
Technické provedení
Z hledisek zmíněných v úvodu zbývá
pouze technické provedení. Na adresu jablonecké mincovny lze říci, že
vysoko nasazenou laťku kvality úspěšně drží a že stříbrným i zlatým
mincím raženým v Jablonci nad Nisou lze jen s obtížemi něco vytýkat.
Schopnost jabloneckých rytců upravit nástroje, zvýraznit detaily a odstranit
chyby vzniklé při redukci je obdivuhodná. Dokladem je zejména poslední
vydaná zlatá mince z cyklu "Deset století architektury" zobrazující
pozdně renesanční domy ve Slavonicích. Jmenujme proto za všechny rytce
alespoň Petra Eymana, který na této minci upravoval rytecky sgrafita ve tvaru
"psaníček". Také kvalita filigránské práce při přípravě
masek pro pískování razidel mincí ve špičkové kvalitě zaslouží obdiv.
České pamětní mince budou jedinými penězi, na nichž budou po vstupu do
eurozóny zobrazeny národní symboly. Jejich nominální hodnota v korunách
bude sice nahrazena nominální hodnotou v eurech, jinak jsou ale pamětní
mince v kompetenci národních emisních institucí. Čeští výtvarníci tak
budou mít i nadále příležitost prokázat svoji invenci ve srovnání s
autory návrhů na mince ostatních zemí společné Evropy.
JUDr. Leopold Surga je náměstkem ředitele sekce peněžního a platebního
styku České národní banky.
|