Ze světa kovových známek (8) Známky na chléb
Kovové známky – poukázky k odběru chleba jsou značného stáří. Již v antickém Římě byly mezi římský lid rozdávány olověné tessery zvané frumentarie pro bezplatný příděl obilí, později
i chleba římské chudině.
Za nejstarší českou kovovou známku, za níž bylo možné obdržet chléb, byla považována ražba, kterou popisuje Vilém Killian v prodejním katalogu své sbírky1. Jak stojí v poznámce u této mosazné ražby s božím okem a opisem SPEIS DER ARMEN 1771 na líci a nápisem GUT – FÜR EINEN – TAG2 na rubu, dostávali za ni v době nouze L. P. 1771 chudí na Staroměstském náměstí chléb. Popis této známky se shoduje s německými známkami vydanými v Mnichově (obr. 1), je nepravděpodobné, že by se stejné známky užívaly i v Praze. Zda Vilém Killian známku vydával za českou, aby zvýšil její atraktivnost pro potencionální české zájemce, či o jejím německém
původu nevěděl, není známo. V pozdějších soupisech českých ražeb již tato položka není uvedena. Z Německa je známa celá řada historických poukázek na chléb pro chudé, vydávaných v dobách nouze zejména v 18. a počátkem 19. století městy, vrchností, dobročinnými spolky či kostely a církevními provinciemi. Nejznámější jsou známky Elberfeldského obilného spolku
(Elberfelder Korn Verein), jejichž prostřednictvím se v letech 1816–1817 zmírňoval dopad neúrody a následný strmý nárůst cen potravin na nejchudší vrstvy obyvatelstva
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
20 A 100 ŠEKELŮ
Doplnění nové řady izraelských bankovek
Koncem listopadu loňského roku vydala izraelská emisní banka Bank Jisrael (Bank of Israel) dvě banovky v hodnotě 20 a 100 nových šekelů (NIS). Tím doplnila a zároveň uzavřela novou řadu izraelských bankovek, z nichž jsou již v oběhu bankovky v hodnotách 50 NIS (od září 2014) a 200 NIS (od prosince 2015). Plánovalo se též vydání bankovky v hodnotě 500 NIS, jehož realizace je zatím odložena.
20 NIS
Dvacetišekelová bankovka nese na lícní straně portrét židovské básnířky Rachel Bluwsteinové (1890 Saratov – 1931 Tel-Aviv). Byla nazý vána prostě Rachel nebo též básnířka Rachel. Narodila se jako jedenáctá dcera Isera-Lejba a Sofie Bluwsteinových. Z matčiny strany byla vnučkou kyjevského rabína Mošeho Mandelštama. Dětství prožila v Poltavě na Ukrajině, kde navštěvovala ruskojazyčnou židovskou školu. Její otec dbal na dodržování židovských tradic a matka se jí snažila posky tnout co nejširší vzdělání v duchu židovského osvícenství – haskaly, což zahrnovalo též v ýuku moderní, tehdy znovuobrozené hebrejštiny. Roku 1909 se Rachel se svou sestrou Zuzanou přistěhovaly do tehdejší osmanské Palestiny. Obě se nejdříve usadily v Rechovotu a poté Rachel přesídlila do kibucu Kvucat Kineret na břehu Galilejského jezera.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
ZLATÉ MEDAILE.CZ