HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (15) Stará a nová elita
Rychlý ekonomický rozvoj západní a střední Evropy v druhé polovině 19. století postavil národy tvořící habsburskou monarchii, do nové situace.
Ty vyspělejší úspěšně absolvovaly průmyslovou revoluci, která měla i politické důsledky. V českých zemích začalo vlastenectví opouštět kabinety intelektuálů a projektovalo se do politické praxe. Zároveň se měnila jména majitelů zámků a paláců, nad jejichž vraty se vedle starých erbů objevovaly jiné, neznámé a zjevně nové.
Na každé svatbě se najdou klevetníci. Nechyběli ani na té, ze které se roku 1900 čerstvě sezdaná dvojice vracela na velkostatek Chotoviny. Novomanželé už odjeli, ale před chrámem ještě postávali hloučky zvědavců. V jednom zaznívalo: „Té parády, pozlátka a erbů. Nevídáno. A víte-li pak, jak je to s jejich urozeností? Ženich, Ervín Nádherný z Borutína, má urozenost po dědovi, pražském měšťanovi, který si ji koupil teprve roku 1838! A panna nevěsta Ringhofferová? Baronka? Darmo mluvit. První Ringhoffer přišel do Prahy před sto třiceti lety jako kotlářský tovaryš. Tak je to!“ Po překonání krize v sedmdesátých letech se český průmysl a zemědělství rychle vyvinuly na poměrně vysokou úroveň. Jedním z důsledků byl růst národního sebevědomí a z něho plynoucí politické požadavky Čechů a Moravanů. Důležitou společenskou silou se stávali podnikatelé. Ve společnosti začali nahrazovat šlechtu v jejích tradičních pozicích. Avšak také někteří členové vysoké šlechty nový pohyb zachytili a s úspěchem se prosazovali ve sféře velkopodnikání. Na druhé straně také část špičky průmyslnické vrstvy zatoužila po lesku urozenosti a jeho ztělesnění – erbu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
Kolik stojí nejvzácnější mince? … a dokážeme říct, která to je?
S Jiřím Militkým jsme poprvé se setkali, když připravoval výstavu Pražská mincovna pro Muzeum hlavního města Prahy, kde se vystavovalo několik velmi raritních kusů.
V současnosti pracuje v Národním muzeu a má přístup do největší české sbírky mincí na našem území. A tak jsem předpokládal, že spolu ve sbírkách najdeme ty nejvzácnější české mince.
Nejvzácnější nemusí být nutně nejdražší. O tom se Jiří Militký přesvědčuje v praxi dnes a denně. Zabředli jsme spolu hovor na téma, co vytváří cenu těch nejdražších mincí.
„Mezi nejúspěšnější ražby v dražbách se řadí masivní zlaté nominály ze šestnáctého a sedmnáctého století, ponejvíce násobky dukátů, u kterých je jistým způsobem zajištěna ojedinělost,“ říká k tématu Jiří Militký.
Bez zajímavosti nezůstává ani fakt, že v našem prostředí se málo prodávají antické a keltské mince. Přitom keltské mince ze středoevropského prostoru jsou extrémně vzácné a jsou známé často ve velmi malém počtu kusů. Ale na aukcích zpravidla nepřekročí částky kolem 10 000 eur.
Také výjimečně vzácné raně středověké denáry se prodávají za výrazně nižší ceny. Proč tomu tak je?
„Rekordmani aukcí nejsou v zásadě sběratelskou komoditou,“ vysvětluje Jiří Militký, „ale kupují je investoři, podobně jako starožitnosti, umění a obrazy. Ti se snaží své peníze uložit co nejbezpečněji, právě proto se orientují především na zlato.“
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
ZLATÉ MEDAILE.CZ