NÁMĚTOVÁ NOTAFILIE (7) Hory na bankovkách
Vedle významných osobností se na bankovkách ponejvíce setkáváme s přírodními motivy.
V předchozích dílech jsme probrali už nespočet osobností. Od politiků, vědců, umělců až po křesťanské světce. Velice vděčným námětem jsou i významné hory. Tento fenomén se nevyhl ani našim bankovkám. Už na československé pětitisícikoruně z roku 1920 můžeme spatřit památnou horu Říp. Na kterých dalších papírových platidlech nalezneme slavné hory, se podíváme na následujících stránkách.
Mount Everest
Mount Everest neboli Čomolungma (Matka hor) se nachází v pohoří Himaláje na pomezí Čínské provincie Tibet a Nepálu. Se svými 8848 m n. m je nejvyšší horou světa. Název získala na památku slavného britského geodeta George Everesta, který se v 19. století zasloužil o její průzkum. Až do roku 1852 nesla označení Peak XV. Jen málo kdo ví, že Mount Everest je sice nejvyšší, ale na Zemi i přesto existují hory ještě vyšší. Pakliže bychom totiž výšku neměřili od hladiny moře, ale od úpatí až po samotný vrchol, předstihla by Mount Everest havajská sopka Mauna Kea, která se tyčí do výše 4205 m n. m. Pokud k ní připočítáme výšku od úpatí, které se nachází na mořském dně, zjistíme, že Mauna Kea je vysoká více než 10 058 m.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
Jak se dělá mincovna (4) Shánění zkušeností
Dávat dohromady poznatky a zkušenosti o jakékoli problematice, je vždycky složité a přímá cesta k úspěchu nevede.
Vždycky je dobré, dříve než jdu někam něco obhlížet nebo se na něco ptát, mít teoretické poznatky a vědět, na co se hlavně zaměřit. Nic takového jsme neměli. Museli jsme se spoléhat na pracovníky ČNB, kteří často jezdili do Státní mincovny v Kremnici.
Bylo proto namístě zkusit pro nás vyjednat první návštěvu ve slovenské mincovně. Navíc zde nebyla žádná jazyková bariera. Naše generace, díky dvojjazyčnému vysílání v rádiu a v televizi, neměla se slovenštinou problém. Já jsem dokonce v pátém ročníku na VŠE skládal zkoušku z práva, na kterou jsem se učil výhradně z knížek ve slovenštině. Takže slovenština
byla mým druhým jazykem, ve kterém bych mohl skládat i ústní maturitu.
Bylo tedy pochopitelné, že jsme učinili pokus začít naši zkušební misi v Kremnici. Ale neuspěli jsme. Státní mincovna nedostala souhlas od svých nadřízených z Bratislavy, aby mohla jablonecké nadšence něco učit. Že to nebylo rozhodnutí navěky, to potvrdil čas. Museli jsme poznatky o mincovnictví získat co nejrychleji. Měli jsme před sebou zásadní úkol, začít připravovat projekt nové mincovny. Kde ale začít, když jsme nikdy v žádné
mincovně nebyli a neměli jsme vůbec představu, co chceme vidět.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.
ZLATÉ MEDAILE.CZ