Mincovnictví Přemysla I. Otakara
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy.
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy, jíž poslední Přemyslovci dokázali využít jak ke konsolidaci vnitřních poměrů v zemi, tak k upevnění a postupnému rozšiřování moci na mezinárodním poli.
Důležitou součástí hospodářské transformace 13. století byla vnější kolonizace založená na zákupním (emfyteutickém) právu. S jeho uplatňováním se v českých zemích začala ve stále větší míře prosazovat peněžní forma směny a feudální renty, jež nejen v nově zakládaných městech, ale i na venkově vedla k postupné všeobecné monetizaci společnosti. Stará hradská soustava začala být nahrazována sítí královských a poddanských měst, tržních osad, nových hradů a klášterů. Zde všude bylo zapotřebí kvalitní mince, jež by podpořila hospodářský růst země.
Možnosti mincovní produkce Přemysla I. však byly dlouho omezené. I když se kvalita Přemyslových denárů proti předchozím emisím na konci 12. století patrně mírně zlepšila, lze říci, že po celé první dvacetiletí 13. století ražba mincí stagnovala. Byl to zejména nedostatek surovinových zdrojů a zřejmě i relativně malá poptávka po minci v domácím prostředí, jež českému panovníkovi bránily v razantní proměně měnových poměrů. K výraznějším
změnám mohlo dojít teprve od druhé poloviny třicátých let v souvislosti s odkrytím rozsáhlých ložisek stříbrné rudy na Vysočině. Handicapem byla i vnitrokontinentální poloha
českých zemí chráněných pohraničními horami a výrazná dominance podunajské cesty, která na sebe strhla podstatnou část obchodního provozu mezi západní a jihovýchodní Evropou. Jedinou významnou komunikační spojnici Čech se zahraničím představovala řeka Labe.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
Korunové bankovky (8) Série Albína Brunovského
našem přehledu o korunových bankovkách jsme v posledním čísle časopisu M & B (3/2011; 37–39) skončili emisí bankovek z období roků 1970 a 1973.
Zcela poslední emisí bankovek do roku 1989 byla emise, označovaná často jako tzv. gottwaldovská, především díky ne zcela vkusně provedené (zejména z pohledu barevného řešení) bankovce o nominální hodnotě 100 Kčs.
V Zcela poslední emisí bankovek do roku 1989 byla emise, označovaná často jako tzv. gottwaldovská, především díky ne zcela vkusně provedené (zejména z pohledu barevného řešení) bankovce o nominální hodnotě 100 Kčs.
Emitentem poslední emise bankovek byla ještě Státní Banka Československá. Bylo vydáno celkem 5 bankovek, z nichž se žádná neobjevila v tzv. prozatímním vydání (Provisional Issue; Revalidation Stamps on Czechoslovakian Notes) bankovek v roce 1993, které bylo opatřeno kolky.
První bankovkou je 10 Kčs z roku 1986. Na A bankovky je podobizna Pavola Országha Hviezdoslava, na R je vyobrazena oblast Oravy. Bankovka byla emitována v sérii J, V a P. U poslední uvedené se mohou vyskytovat různé varianty vodoznaku.
Další je bankovka o nominální hodnotě 20 Kčs s vyobrazením Jana Amose Komenského na A. Na R je „strom života a mladý pár. Bankovka byla emitována v roce 1988 v sérii E a H. Rovněž u této bankovky se může provedení vodoznaku odlišovat.
Bankovka Pick #96 (50 Kčs) byla vydána v roce 1987 ve variantách Pick #96a (prefix #F 01 – 84) a Pick #96b (prefix #I 01–28). Na A bankovky je zobrazen Ludovít Štúr, na R panorama Bratislavy. Vodoznak se může odlišovat.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011