KRIZE OBĚŽIVA V ANGLII NA KONCI 17. STOLETÍ (1) Padělatelé, okrajovači a William Chaloner
Anglie byla koncem 17. století rájem pro padělatele.
Ručně ražené mince přímo sváděly k padělání a okrajování mincí bylo celonárodní zábavou již od středověku. Koruna se sice pokoušela problémy řešit zavedením strojové ražby, ale padělatelé brzy dokázali prolomit nové ochranné prvky. Anglické stříbro mizelo ve velkém do Francie a obyvatelstvo se bouřilo. V neklidné době se objevil padělatel, který měl ambice i schopnosti: William Chaloner.
Anglické oběživo koncem 17. století
Koncem 17. století obíhaly v Anglii převážně starší ručně ražené mince. Ty byly díky svému opotřebení a nepravidelnému tvaru snadnou kořistí podnikavých jedinců, kteří z nich s pomocí nůžek a pilníků okrajovali zlomky stříbra. Ručně ražené mince nepředstavovaly žádnou výzvu ani pro padělatele. Falza byla odlévána z běžných kovů jako olovo nebo měď a poté postříbřena. Problémy s paděláním a okrajováním měly odstranit nové strojově ražené mince. První pokusy se strojovou ražbou proběhly již za vlády Alžběty I., kdy Francouz Eloye Mestrelle roku 1561 použil koňskou silou poháněný šroubový lis. Kvalita strojově ražených mince byla nepoměrně vyšší ale Mestrelle byl jako cizinec neoblíbený a jeho stroje byly pracovníky mincovny vnímány jako hrozba pro jejich zaměstnání.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
Erotika v numismatice Repliky starověkých spintrií
Podnícen kolegy z numism. branže, kteří si všimli nesrovnalosti v článku p. Oraiopoulose v Numismatika Chronika z Athén týkajícím se erotických žetonů antického Říma, chci sdělit pár informací týkajících se mých replik těchto žetonů.
Podnícen kolegy z numismatické branže, kteří si všimli určitých nesrovnalosti v článku p. Oraiopoulose v Numismatika Chronika z Athén týkajícím se erotických žetonů antického Říma, chci sdělit pár informací týkajících se mých replik těchto žetonů – spintrií.
Mnou vyrobené kopie byly autorem článku považovány za originály, byť jsou zhotovené z jiného materiálu než jejich starověké předlohy a navíc signovány. Jeden typ mé signatury, kombinace písmen P a S – možno číst i jako SP, byl mylně považován autorem článku za zkratku latinského slova spintriae, což znamenalo prodejného muže – prostituta a dalo později název těmto výjimečným žetonům.
Zabývám se již od dětství zhotovováním replik historických mincí. Před několika lety mě inspirovaly spintrie k myšlence popularizace antických mincí skrze možnost zájmu širší veřejnosti o tyto poutavé antické žetony. Jak bylo zamýšleno, tak se stalo a repliky římských spintrií jsou poměrně četně prodávané položky v porovnání s kopiemi řeckých a římských mincí ze stránek antiquanova.com. Dále jsou pro mne rytiny spintrií příležitostí, kdy se mohu výtvarně víc realizovat na volnějších figurálních námětech.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011