Světové investiční mince (6) Panda
Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.
Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. V tomto dílu seriálu, který mapuje nejslavnější investiční mince světa, se přeneseme až na dálný východ.
Stále větší popularitu ve světě investic získává investiční mince s vyobrazením pandy velké, kterou razí Čínská státní mincovna. V uncovém provedení (31,1 g) má dnes nominální hodnotu 500 jüanů, dříve to bylo 100 jüanů. Na rozdíl od většiny jiných investičních mincí je Panda zajímavá i pro sběratele, mincovna totiž každoročně mění její rubovou stranu, takže variací neustále přibývá. Žádanější jsou především exempláře starších ročníků.
Jako výchozí surovina pro ražbu je užito čtyřiadvacetikarátové zlato, mince tedy neobsahuje žádné další příměsi, které by měnily její fyzikální vlastnosti. V čistotě 999/1000 se Panda poprvé objevila v roce 1982.
Mince je na trhu k dostání v pěti velikostech: kromě jedné unce to jsou polovina, čtvrtina, desetina a dvacetina trojské unce. V nabídce prodejců bývají tyto mince k dispozici i jako kompletní sada zabalená v reprezentativní etui.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
CHATAM SOFER Vzácná medaile s portrétem bratislavského rabína
Před více než 23 lety přestalo existovat Československo a jeho místo zaujaly dva suverénní nástupnické státy – Česká republika a Slovenská republika.
Mincovna v Kremnici, v níž se od roku 1328 razily jak uherské, tak po roce 1918 i československé ražby, dnes pokračuje v ražbách slovenských oběžných a pamětních mincí a medailí.
Přestože došlo k rozdělení jednotného státu Čechů a Slováků, nemělo by se zapomínat na slovenské mincovní ražby a medaile, které, podobně jako české, si tradičně zachovaly svou vynikající výtvarnou úroveň. Před čtyřmi lety vydala Slovenská národná banka pamětní desetieurovou minci k 250. výročí narození jednoho z nejvýznamnějších židovských myslitelů a učenců 19. století bratislavského (pressburgského) rabína Mozese Schreibera, zvaného podle svého díla Chatam Sofer (1762-1839). Autorem výtvarného návrhu mince, která se téměř okamžitě stala velmi vyhledávanou a vzácnou sběratelskou ražbou, je slovenský medailér a rytec Pavel Károly. Čtenáře bych rád seznámil s vzácnou medailí, kterou také krášlí portrét Chatama Sofera. Jedná se o bronzovou medaili brastislavského Múzea židovskej kultúry, jehož ředitelem je profesor PhDr. Pavol Mešťan, DrSc.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
ZLATÉ MEDAILE.CZ