SBÍRKA ZA 117 MILIONŮ KORUN Aukce ČS ražeb
První dubnový týden přinesl na české poměry poměrně zajímavou profilovou sbírku československých ražeb od První republiky po současnost.
O aukci firmy Macho & Chlapovič jsme Vás informovali již v minulých číslech a nyní můžeme zhodnotit prodej a ceny několika vybraných položek.
Pomyslnou bramborovou medaili obsadil svatováclavský desetidukát z roku 1938 z vyvolávací ceny 50 000 € se cena vyšplhala na částku 145 000 € což je s aukční přirážkou přes 4,5 milionu korun. Stupně vítězů si mezi sebou rozdaly položky 9, 29 a 19. Poslední zmiňovaná položka skrývala pětidukát ročník 1938 v jedinečné zachovalosti a s dobrým původem (ex sbírka Eliasberg). Těchto mincí bylo vyraženo dle literatury jen 56 kusů, výsledná cena, kterou nový majitel zaplatil byla necelých 7,4 milionu korun. První dvě příčky obsadili taktéž svatováclavské dukáty a to na druhém místě symbolicky dvou dukát z roku 1937 a na prvním místě nejvyšší z dukátové řady deseti dukát z téhož roku. Obě tyto mince zahaluje tajemství ohledně skutečně ražených kusů a to zřejmě rozhodlo i o výsledných cenách.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
Světové investiční mince (7) Sovereign
Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.
Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. V tomto dílu seriálu, který mapuje nejslavnější investiční mince světa, překročíme průliv La Manche a navštívíme britské ostrovy.
Těžko bychom hledali minci, která má za sebou tak dlouhou a pohnutou minulost, jakou má britský sovereign. Jeho název je odvozen od pojmenování panovníka (suverén, suverénní vládce). Historie tohoto platidla sahá až do epochy krále Jindřicha VII. Tudora, který vládl v letech 1485 až 1509. Zlatý sovereign byl označen hodnotou jedné libry šterlinků a vážil polovinu troyské unce, tedy 15,55 gramu. Ryzost dosahovala třiadvaceti karátů.
Jindřich VII. Tudor je dnes vnímán jako král, který neměl válečnické ambice, i když na trůn se dostal vojenským sesazením svého předchůdce Richarda III. Více ho zajímala ekonomika a prosperita země. Uzavřel mírové dohody se sílícím Španělskem i sousedním Skotskem a rozšířil spolupráci s obchodní mocností Holandskem. Jindřichovi se sice podařilo stabilizovat anglickou ekonomiku, nicméně jeho politika začala u spojenců vyvolávat obavy. Silná Anglie jim nebyla po chuti, proto začali obchody s ní omezovat, a tak byl závěr vlády Jindřicha VII. poznamenán úpadkem a zadlužením.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
ZLATÉ MEDAILE.CZ