Jan Žižka z Pražské mincovny Medaile zahájila novou sbírku
Medailon odkazující na slavného husitského vojevůdce Jana Žižku začala v říjnu razit Pražská mincovna. Titulem zahájila zcela nový cyklus, který je věnovaný významným osobnostem a událostem české vojenské tradice.
Výtvarný námět medaile Jan Žižka z Trocnova tvoří dvě kompoziční složky: portrét a doprovodný motiv. „Žižkův portrét je autorský a ideální, což znamená, že jde o moji autorskou licenci a neopíral jsem se o žádné historické zobrazení. Naopak doprovodný motiv volně cituje známou iluminaci z Jenského kodexu,“ popsal novinku autor návrhu akademický sochař Michal Vitanovský. Celek tak připomíná osobnost vojevůdce i samo husitské hnutí. Opis Jan Žižka z Trocnova je umístěn v horní části mincovního pole po obou stranách portrétu.
Michal Vitanovský přiznává, že na návrhu pracoval rád, i s vědomím problematického vnímání Žižkovy osobnosti v české veřejnosti„Katoličtí konzervativci ho vytrvale prohlašují za lapku, pro komunisty to byl revoluční vůdce prostého lidu. Oba výklady jsou ve své jednostrannosti falešné a nepřispívají ke skutečnému poznání jedné z velkých postav našich dějin,“ soudí Vitanovský a upozorňuje, že v kontextu středověkého válečnictví je Žižka postavou dokonce evropských rozměrů (viz též článek Michala Vitanovského – pozn. red.).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
Jidášových třicet stříbrných Peníze v Ježíšově době
Hebrejská bible zvaná TaNaCh, což je zkratka slov: Tora – Učení, Neviim – Proroci,
Ktuvim – Spisy, kterou křesťané nazývají Starým zákonem (SZ)
Hebrejská bible zvaná TaNaCh, což je zkratka slov: Tora – Učení, Neviim – Proroci, Ktuvim – Spisy, kterou křesťané nazývají Starým zákonem (SZ), nezná mince v pravém smyslu slova, a to z prostého důvodu, buď nebyly dosud vynalezeny nebo existovaly relativně velmi krátce a v Judsku nebyly zatím známy. Vždyť nejmladší prorocké knihy Agea, Zacharjáše a Malachiáše pocházejí z konce 6. až počátku 5. stol. př. n. l. Teprve Ezdrášova kniha (2,69) pocházející z poloviny 5. stol. př. n. l., uvádí opravdové mince - zlaté perské darejky, které darovali židovští navrátilci z Babylónie, aby sloužily k znovuvybudování jeruzalémského Chrámu.
(Původně existoval výměnný obchod zboží za zboží či za skot. Pozůstatkem toho je například latinské slovo pecunia – peníze, což je odvozeno z pecus, t.j. skot. Podobně i hebrejské kesíta se překládá jako ovce i peníz. V Gn 33,19 čteme o Jákobovi: „... a od synů Chamóra, otce Šekemova, koupil za sto kesít díl pole, na němž si postavil stan.“
Bible se samozřejmě zabývá též majetkovými otázkami a zákony. Například je striktní zákaz půjčovat souvěrcům na úrok (Ex 22,24; Lv 25,35-37; Dt 23,20-21). V tomto případě se jedná o půjčování kousků stříbra (kesef), za které si chudák může koupit jídlo a vše nezbytně nutné k životu. Později slovo kesef dostane význam peníze).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
ZLATÉ MEDAILE.CZ