MAĎARSKÝ FORINT Vývoj, katalogizace, významné emise
Na území Maďarska je platnou měnovou jednotkou maďarský forint, která má určený mezinárodní kód dle ISO 4217 HUF.
Běžně se však mimo HUF používá symbol Ft. Setinou forintu je tzv. fillér. Ten byl zaveden v uherském měnovém systému roku 1892, kdy byla na území Rakouska–Uherska zavedena rakousko–uherská koruna. Fillér se tedy stal 1/100 uherské koruny. Od té doby zůstal dílčí měnovou jednotkou až dosud, i když došlo ve vývoji měnových jednotek v Maďarsku k několika zásadním změnám (viz dále).
Označení forint pochází od jména italského města Florencie, ve 13. století se tam razily mince s názvem fiorino d‘oro. Do oběhu byl forint v Maďarsku zaveden v polovině roku 1946, kdy došlo k výraznému znehodnocení předchozí měnovou jednotku pengő. Hyperinflační stav byl příčinou nezvykle velkého poměru nastupujícího forintu a končící pengő. Jeden forint byl v té době směnitelný za 4×1029 pengő. Pokud jde o značení měnové jednotky na bankovkách, platilo již v roce 1878, kdy došlo k vytvoření Rakousko–uherské banky, že označení měnové jednotky bylo odlišné na reverzu a averzu. Na jedné straně (R) byl text německý a měna se označovala jako gulden, kdežto na straně druhé (A) to byl forint (sing.) nebo forintot (plurál). Jako příklad můžeme uvézt bankovky # PS174–177 z roku 1849.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (7)
Po němých mincích věčný groš
Když z našich mincí znenadání zmizelo písmo a zároveň se dramaticky proměnil jejich vzhled, chvíli trvalo, než si společnost zvykla. Jako při většině změn i tady k tomu nakonec došlo. Tenký střížek brakteátům navíc obstaral přezdívku „plecháče“. Písmo většina obyvatel nepostrádala, protože byla negramotná. Za čas se ale písmena začala na mincovní obraz nesměle vracet. V plnohodnotné podobě, jako markantní součásti mincovního obrazu, najdeme písmo na slavném pražském groši.
„Ctihodný bratře, prosím tě, je tenhle plecháč v pořádku? Vždyť jsou tady na něm nějaký písmena.“ Řeholník se podíval na svého známého, pekaře Čeňka z Caletné ulice, a pak na minci, kterou mu nejistě podával. „Ukaž. No není to zrovna správně, ale je tam jméno našeho krále Otakara. Nedělej si starosti, tenhle peníz je v pořádku. Teď takové razí. Já sám už jich pár viděl.“
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
ZLATÉ MEDAILE.CZ