Zlaté cihly bez čísla stojí o 19 procent víc než ty číslované !
Novela zákona o DPH změnila klasifikaci uzančních zlatých slitků výrazným způsobem.
Praha - Novela zákona o DPH změnila klasifikaci uzančních zlatých slitků výrazným způsobem.
Již v roce 2004, po vstupu ČR do Evropské unie bylo investiční zlato osvobozeno od DPH a stalo se skutečným a vyhledávaným investičním nástrojem. Díky tomu mohou i fyzické osoby nakupovat zlaté cihly a zlaté mince jako investiční instrument bez nutnosti odvádět z tohoto nákupu jinak obvyklou daň z přidané hodnoty. Ta přitom činí plných devatenáct procent hodnoty investice.
Osvobození od nutnosti odvádět DPH se však netýká všech zlatých předmětů. Zlaté šperky, zlaté nugety nebo zlaté plakety, medaile, plastiky, sošky a další umělecká díla jsou daní dále zatíženy.
Stejně tak mince jejichž ryzost neodpovídá hodnotě stanovené zákonem ( 900 tisícin ) nebo slitky, které nejsou vyrobeny v několika málo certifikovaných rafinériích. Taktéž velmi staré mince ( pocházející z let před r. 1800 AD) na, které se už nahlíží jako na starožitnosti ztrácí v očích investorů tuto atraktivní výhodu.
Nyní po pěti letech přichází český stát s dalším omezením. Zlaté slitky, které se mohou prodávat bez daně musí mít vyraženy vlastní číslo, podobně jako jsou číslem označovány třeba bankovky.
Jaký účel tím český zákonodárce sleduje a kde se inspiroval však zůstává odborníkům nadále nejasné.
Je totiž známým faktem že některé certifikované rafinérie produkují jak číslované tak i nečíslované slitky ve stejné kvalitě, ve stejných technických parametrech a prodávají je ve stejný den za stejnou cenu bez ohledu na to zda slitky mají číslo nebo ne.
Praxe pak přináší řadu otázek na, které nějak chybí odpověď.
Nad vším však zůstává především etický rozměr této novely zákona o DPH. V jaké situaci je dnes investor, který si zvolil a nakoupil slitky firmy a která slitky nečíslovala, místo slitků firmy B, která číslovala ? Nevadí mu nenadálá změna jeho investičního zlata na neinvestiční zlato během jednoho dne ? Nevadí mu změna pravidel "uprostřed hry" ? Možná ano, ale nebyl tázán.
Názor veřejnosti ( laické ani odborné ) na tuto změnu v zákoně o DPH nebyl jejími navrhovateli jak se říká "vykomunikován". Ale ten kdo čte poctivě každý zákon přijatý naší sněmovnou nemůže být překvapený. Bude-li mít letos v Čechách problém se zpětným prodejem těchto nečíslovaných zlatých slitků, může tak učinit bez problémů v sousedních zemích.
Jiří Věneček Mistři české numismatiky
Akademický sochař, výtvarník a medailér Jiří Věneček patří k nejvýraznějším postavám české a československé numismatiky.
První soutěže Státní banky československé na návrh pamětní mince se zúčastnil už v roce 1964. To byl ještě studentem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Rodák z Litomyšli od té doby vytvořil bezpočet vynikajících návrhů medailí a mincí, za něž obdržel řadu cen. Se svojí tvorbou se účastnil více než sedmdesáti výstav doma i v zahraničí. Kus světa také procestoval, když se od roku 1975 účastnil světových výstav FIDEM – byl jsem v Krakově, Florencii, Helsinkách, Londýně, Budapešti, Haagu, Výmaru, Tampere, Glasgow i v Colorado Springs.
Vedete si evidenci svých prací? Kolik medailí nebo mincí jste už vůbec realizoval?
To tedy opravdu nevím, žádnou evidenci si nevedu. Asi bych s tím měl začít (smích).
Vzpomenete si na vůbec první realizovanou medaili?
Vznikla v Ústředí uměleckých řemesel a razil ji mistr Podivín. Došlo k tomu v roce 1968, medaile se dávala za zásluhy o rozvoj hlavního města Prahy. Už o čtyři roky dříve, jako student, jsem se přihlásil do soutěže Státní banky československé na mince 10 Kčs ke Slovenskému národnímu povstání a 25 Kčs k Osvobození Československa. Do užší soutěže jsme se dostali tři: já, můj učitel Jiří Harcuba a Zdeněk Kolářský. Vyhrál Kolářský, my dva jsme získali za odměnu autorský odražek jeho práce, naše odražky jsou v depozitu banky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013