Dvě kila zlata Dvě nové ražby z ryzího zlata!
Mimořádné zlaté ražby o váze jednoho kilogramu nacházejí své majitele i na českém investičním trhu.
Nedávno se téměř současně objevily dvě novinky v této těžké váhové kategorii. Určené jsou nejen investorům, ale i náročným sběratelům.
Obě nové ražby mají shodný obsah zlata a stejný je i jejich emisní náklad, který činí pouhých padesát kusů. Novinka z České mincovny nese obraz Jana Amose Komenského a její motiv vznikl ve spolupráci dvou vynikajících umělců: autora českých bankovek Oldřicha Kulhánka a medailéra Vladimíra Oppla. Medaile má v průměru obvyklých 85 milimetrů a zájemce si ji může pořídit za 1 470 000 korun.
Skutečnou numizmatickou lahůdkou je pak stejně vážící kus umělecky zpracovaného ryzího zlata z Pražské mincovny. Průměr této ražby je totiž znatelně větší, činí totiž rovných 100 milimetrů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
Opavské psí známky z 19. století
Nic nedokresluje rozpaky provázející dřívější pohled na účelové známky nejrůznějšího druhu v opavském muzeu lépe, než konvolut evidenčních psích známek z 19. a prvé poloviny 20. století.
Prvotní zařazení materiálu tohoto druhu ke sbírkám numismatickým, vystřídal názor oscilující mezi jeho umístěním někam na samou periferii numismatického zájmu a úplným zavržením, až po výsledné zakončení jeho putování přiřazením do sbírek historických.1
Obecně se však tyto drobné reálie dokreslující kdysi všední každodennost, dočkaly konečně svého místa na výsluní a jsou dnes (zvláště ty z 19. století) vyhledávaným sběratelským artiklem. Jsou-li „čitelné“ a navíc mají jistý výtvarný náboj, stávají se půvabnými doklady někdejší reality všedního dne konce předminulého století.
Za nejstarší evidenční psí známku z Opavy (ze Slezska?) je zatím možno považovat muzejní exemplář z roku 1874.2 Pouhých pět let tak dělí tento vzácný opavský kus od dosud nejstarší publikované psí známky z roku 1869, pocházející z Kroměříže.3 Města Kroměříž a Olomouc obdržela na Moravě jako prvá, a to počátkem roku 1869, povolení vybírat poplatky za držení psů.4 Svoji prioritu si v tomto směru Morava udržela i v letech následujících, neboť počátkem příštího roku uděluje císař povolení dalším městům Příboru, Moravské Třebové a Svitavám, v závěru téhož roku ještě Znojmu a Brnu. O rok později, tedy koncem roku 1871 pak Jihlavě a Novému Jičínu.5 O situaci na severní Moravě či Slezsku jsme však informováni pouze sporadicky.6
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
ZLATÉ MEDAILE.CZ