Gabriel Bethlen... a kremnická mincovňa
Na sklonku leta 1619 sa na strane protestantského tábora zapojil do udalostí Tridsaťročnej vojny (1618–1648) sedmohradské knieža Gabriel Bethlen.
Svoje úsilie sústredil na ovládnutie územia dnešného Slovenska, kde chcel dobyť Bratislavu a významné banské mestá ako Kremnicu, Banskú Štiavnicu, či Banskú Bystricu. Vo svojich plánoch počítal aj s dobytím Viedne, ktorá bola hlavným mestom jeho úhlavného nepriateľa Ferdinanda II. (1619–1637).
Bethlen sa prvýkrát priblížil k banským mestám už v septembri 1619. Tie sa mu z obavy pred plienením, či zlým zaobchádzaním, rýchlo podriadili. Bethlena zaujímali obzvlášť banské mestá, pretože si uvedomoval ich obrovský význam. Nachádzali sa tu významné ložiská
zlata, striebra a medi. Preto sa v októbri 1619 na stretnutí s predstaviteľmi banských miest v Kláštore pod Znievom Bethlen intenzívne zaujímal o výnosy z baní. Z banských miest
zohrávala zvláštnu úlohu Kremnica, ktorá patrila medzi najväčších producentov mincí v Uhorsku. Tú sa snažil Bethlen využiť čo najviac, aby mal potrebné prostriedky na financovanie nákladnej vojny proti Habsburgovcom. Aj keď v Kremnici po jej ovládnutí v roku 1619 nerazil žiadne mince, v tomto čase mu mesto vyplatilo 500 dukátov. Kremnickým podkomorským grófom bol v uvedenom roku Ján Lienpacher, ktorý zastával úrad od 12. decembra 1618. Napriek tomu, že bol spočiatku cisárskym úradníkom, patril medzi obľúbených ľudí Gabriela Bethlena. Za svoje verné služby dostal dokonca od neho dva domy. Lienpacher patrí medzi veľmi zaujímavé postavy uhorských a českých dejín. Do šľachtického stavu vstúpil 2. júna 1607, kedy mu v Prahe udelil erbovú listinu cisár a kráľ Rudolf II.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011
Padělky 2011 Jsou české peníze bezpečné?
Celková hodnota padělků českých bankovek opět klesla.
Tento závěr konstatovali představitelé
ČNB na tiskové konferenci, která se konala v budově banky 27. února a měla za úkol zhodnotit množství falešných peněz v našem peněžním oběhu.
V roce 2011 bylo na území České republiky zadrženo celkem 4541 padělaných a pozměněných bankovek a mincí české měny v celkové hodnotě 2,94 milionu Kč. Z celkového počtu padělaných
platidel padá 4499 na bankovky, bylo zadrženo 21 padělaných mincí a 21 pozměněných bankovek a mincí. Jejich hodnota činila 2,94 milionu Kč. V roce 2010 bylo přitom zadrženo celkem
4986 padělaných a pozměněných českých bankovek a mincí v hodnotě přes 4,8 milionu korun.
Ve většině se nejednalo o falza nebezpečná.
„Většinu padělků rozpozná i laik,“ potvrzuje člen bankovní rady ČNB Pavel Řežábek. „K odhalení padělku stačí kontrola základních ochranných prvků, a to ve třech jednoduchých krocích: promnutím bankovky mezi prsty, pohledem na bankovku proti světlu a jejím sklopením.“ Většina padělků byla stejně jako v předcházejících letech vytištěná na inkoustových tiskárnách (96 %). V pětistupňové škále nebezpečnosti je 73 procent padělků českých bankovek hodnoceno 4. nebo 5. stupněm jako méně zdařilé nebo neumělé. Takové
falzifikáty nenesou zpravidla žádná nebo pouze jednoduchá napodobení ochranných prvků. Prozradí je papír, kvalita obrazu, absence vodoznaku nebo neuměle vytvořený kovový proužek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012.
ZLATÉ MEDAILE.CZ