AKTUALIZUJTE STRÁNKU: Stiskem kláves F5 obnovíte plný obsah této stránky.
Zlaté medaile

Aukce #00812 - 1968 - b.k. - 10 Kčs - Národní divadlo

AUKCE

Číslo aukce: #  00812  
Zahájení aukce: 05.09.2011  
Aukce končí:
 
19.09.2011
 
 
Vyvolávací cena: 400,00 Kč  
Dosažená cena: 401,00 Kč
(tn)

 
Cílová cena (kup teď): 650,00 Kč  
Minimální příhoz : 50,00 Kč  
Minimální nabídka : 451,00 Kč  
Příhozů: 1  
TATO AUKCE JE UKONČENA!



POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 10 Kčs
Autor: Jiří Harcuba

průměr mince 30 mm
hmotnost 12 g
ryzost Ag 500/1000

rok 1968 provedení proof - 5000 ks




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

UKRAJINA 100 HŘIVEN

Komparace 1992–2014

Ukrajinská hřivna (ukrajinsky гривня / hryvňa; [ˈɦrɪu̯nʲɑ] IPA, ₴; emitent Natsional‘niy Bank Ukraïni) je zákonným platidlem východoevropského státu Ukrajina. Její ISO 4217 kód je UAH. Jedna hřivna je tvořena 100 kopějkami (ukrajinsky копійка / kopijka; 1/100).

Název hřivna se opakuje, protože shodnou měnu měla už Kyjevská Rus v 11. století. Novodobá hřivna se do oběhu dostala v roce 1996, kdy nahradila předešlou měnu, ukrajinský karbovanec (sing. i plurál je shodný; totožný emitent; Natsional‘niy Bank Ukraïni), která byla dočasnou měnou v období přechodu ze sovětského rublu na ukrajinskou hřivnu (1991–1996 [1995]). Hřivna vycházela z karbovance v poměru 100 000 karbovanců: 1 hřivna. Karbovanec byl zaveden proto, aby překlenul období hyperinflace a aby připravovaná nová ukrajinská měna tento problém už neměla. Hned v roce 1992 začaly přípravy na zavedení hřivny; v Kanadě byly vytištěny první bankovky, které až do roku 1996 čekaly na své oficiální použití. První emisí byla 1992 (1996) Issue. Bankovky byly datovány rokem 1992. Dvojí rok v názvu emise znamenal faktické vytištění bankovek (1992) a rok uvedení do oběhu (1996). Karbovanec a hřivna souběžně platily mezi 2. zářím a 16. zářím 1996, od 17. září téhož roku byla jedinou platnou měnou hřivna a karbovanec přestal v platebním systému existovat.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.



BULHARSKÝ MĚNOVÝ SYSTÉM Stručná historie, charakteristika vybraných bankovek

Bulharský lev (bulharsky лев) je zákonným platidlem balkánského státu Bulharsko.

název lev je pro bulharskou měnu používán již od roku 1881 (do roku 1885 [emitována bankovka #a1a - c] se označení týkalo výhradně mincí; kM#1 - kM#3[1881]) a vychází ze státního znaku, obsahujícího lva.

Označení lev je podobné jako měny dalších balkánských zemí; rumunské lei (=leu) a moldavské lei (=leu). Všechny měny se jmenují podle kočkovité šelmy (lev), jen výslovnost a zápis názvu je přizpůsoben bulharštině, rumunštině a moldavštině. ISO 4217 kód této měny je BGN. Jedna setina leva se jmenuje stotinka (1/100; bulharsky стотинка, množné číslo stotinki – стотинки). V roce 1999 provedla Bulharská národní banka radikální měnovou reformu - 1000 starých leva se transformovalo do 1 nového leva. ISO kód leva se změnil z do té doby platného BGL na dnes platné BGn(podle new lev). Z pohledu historie lze rozdělit vývoj bulharského leva na čtyři časové etapy; období 1. lev (leva) – období 4. lev (leva; viz tabulka níže). Od roku 1951 je centrálním (ústředním) emitentem bulharských bankovek Blgarska Narodna Banka (Българска Народна Банка).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY
Mám rád medaile ZLATÉ MEDAILE.CZ
zlatemedaile.cz - Investiční zlato a česká národní numismatika. Nejširší nabídka drahých kovů. Au. Aurum. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční cihly. Osvobozeno od DPH. Tradiční zlaté české dukáty i oficiální pamětní mince. Ag. Argentum. Stříbrné mince, stříbrné slitky švýcarských rafinérií. Pro podnikatele s plným odpočtem DPH. Sběratelské umělecké a limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny, Mincovny Kremnica, mince České národní banky a Národnej banky Slovenska. Do nabídky vybíráme pouze díla medailérů s investičním potenciálem, atraktivní pro sběratele. Našim exkluzivním dodavatelem investičních slitků je Zlatovna a.s. ©2003-2025 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.