Mincovnictví USA: 13 kolonií v 17. století
Když se roku 1607 Jamestown stal první stálou osadou anglických kolonistů, byla Severní Amerika nebezpečnou divočinou.
Na východním pobřeží postupně vzniklo třináct kolonií, které se měly později stát základem USA. Jejich obyvatelé během 17. století urazili dlouhou cestu od bobřích kůží až po první vlastní mince.
Tabák a wampum: komoditní měna
Nově zakládané osady potřebovaly pro své další přežití a rozvoj nakupovat zásoby a vybavení přivážené loďmi z Anglie. Když roku 1630 dorazili puritáni do Massachusetts, obchod zde probíhal s pomocí barteru. Transakce s pomocí komodit, jako byly pytle s obilím nebo dobytek, byly obtížné a cena hotových peněz prudce rostla. V nouzi bylo roku 1635 povoleno platit střelivem do mušket, v kurzu 1 kule za farthing. Jednotlivé kolonie si stanovily své směnné kurzy komodit a výrobků, čímž se obchodování stalo ještě nepřehlednější. Na jihu byl komoditním platidlem tabák. Ten se stal roku 1619 oficiální měnou Virginie a hlavním artiklem byl i v Marylandu, New Jersey a obou Karolínách. Mezi platidla se na jihu počítaly i nedostatkové železné hřebíky, kvůli kterým se často zapalovaly opuštěné domy. S dalším rozvojem kolonií se komoditní měna ukázala nepraktickou kvůli podvodům s kvalitou a velkými nároky na prostor při skladování. Novou náhradou za mince se měla stát tradiční ozdoba Indiánů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
Mančukuo L outkový stát a jeho oběživo
Toto krátké pojednání vzniklo při mém studiu historie japonské Kwantungské armády a bojů na severní hranici se Sovětským svazem.
Na historii Mančukua jako loutkového státu mě překvapila skutečnost, že stát nevznikl jako důsledek přímé japonské války proti Čínské republice, ale podstatně dříve.
Po první světové válce a ještě dříve po prohrané rusko-japonské válce v roce 1905 došlo k tomu, že východní nárazníková část Číny při korejské a nové ruské hranici se od roku 1905 stala přímo ideální surovinovou základnou imperiálního Japonska. To vyvrcholilo v roca 1931 přímým obsazením celého území Kwantungskou armádou, která vyhlásila dne 9. března 1931 toto území jako samostatný stát Mančukuo pod vojenskou správou. Protože Japonsko bylo tehdy ještě členem společnosti národů, považovalo císařské vedení za nutné nastalou situaci legalizovat. Proto byla do vnitřní Číny vyslána delegace, která přesvědčila bývalého čínského císaře Pchu-I, aby se stal formálním vladařem tohoto území. Republikánské vládě v Číně to v zásadě nevadilo, protože byla zmítána vnitřními rozpory, občanskou válkou a jinými problémy. Na osobní doporučení předsedy japonské vlády Tanaky a císaře Hirohita bylo excísaři slíbeno zřízení císařství. Byl převezen lodí do Mančukua, dostal spolehlivý japonský doprovod pod velením kapitána Itakiho, který plnil poslání a úkoly dané mu japonskou vládou. Pchu-I byl po příjezdu na své budoucí území nemile překvapen sdělením, že je jmenován nikoliv císařem, ale pouhým správcem Mančukua. Jako správce s blokovaným pohybem dostal možnost jen částečně řídit svůj nový stát a teprve po oficiálním podřízení se japonskému císaři a po setkání s ním bylo v roce 1934 vyhlášeno císařství, které formálně existovalo až do roku 1945.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011.