NÁRODNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ 90. výročí vzniku
Vyhlášením nezávislosti přestala Rakousko-Uherská banka (RUB) vykonávat funkci emisního úřadu na odtrženém území Slovenska a Českých zemí.
Plynulost peněžního oběhu v prvních letech zajišťoval Bankovní úřad ministerstva financí (BÚMF), který byl následně roku 1926 nahrazen nově vzniklou Národní bankou Československou, jejíž devadesáté výročí vzniku si letos připomínáme.
Rakousko-Uhersko se koncem, války stále více potýkalo nejen s narůstajícím množstvím nekrytého oběživa, ale i vysokým zadlužením. Pro krytí vládních výdajů byl stát nucen stáhnout z RUB nejen většinu zlatých zásob, ale díky válečným půjčkám vzrostl i dluh vlády u domácích a zahraničních věřitelů. Celkem došlo k emisi 21 válečných půjček, z nichž 8 bylo rakouských a 13 uherských o celkové hodnotě 54 mld. K. Určitý problém představoval mimo jiné i dluh na devizovém trhu vůči zahraničním věřitelům, které rovněž po zániku Rakousko-Uherska přešly na nástupnické státy. Uvolněná měnová politika měla dále za následek, že zatímco v červenci 1914 představoval zlatý poklad1 Rakousko-Uherské banky 1,589 mld. K a množství papírových peněz v oběhu 2,129 mld. K, tak koncem války se zlatý poklad snížil na pouhých 342 mil. K, zatímco množství bankovek vzrostlo až na 30,68 mld. K. Zlaté krytí tak během pouhých čtyř let pokleslo z původních 74 % na 1,11 %.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
Heraldika na mincích a medailích (4)
Renesance - čas změn
Renesanční výtvarné umění bývá obecně považováno za jeden z vrcholů evropské kultury. Když se však zeptáme na toto období heraldiků, budeme překvapeni. Renesanční heraldiku považují ve srovnání s gotikou za krok zpět, pokud ne rovnou za úpadek. Rozpor mezi oběma pohledy je zjevný a zaslouží si naši pozornost.
Někdy po roce 1421 šli úzkou uličkou středověké Florencie dva umělci zcela ponořeni do odborné debaty. Starší z obou, architekt Filippo Bruneleschi, předvedl před chvílí sochaři Donatellovi svou právě dokončenou novostavbu. Nešlo o palác nebo chrám, ale o městský nalezinec Ospedale degli Innocenti. Donatella uchvátil civilně působící horizontální objekt, respektující lidské měřítko, se vzdušnou sloupovou arkádou. Bylo to něco úplně jiného, než jak se stavělo dosud. Architekt i sochař tušili, že se na obzoru právě objevily kontury nového slohu. Žádný sloh nevznikne samozřejmě ze dne na den. Také renesance se připravovala víc než sto let v jednotliv ých dílech inspirovaných antikou a humanismem. V první polovině 15. století se snahy o něco nového materializovaly v jednotný sloh, který po architektuře ovlivnil všechny obory umění. Malíři se učili perspektivě, spolu se sochaři studovali anatomii a kreslili podle modelu. Gotickou stylizaci postupně nahrazoval realismus programově opřený o nově objevované a oceňované antické plastiky a reliéf y. Renesanční umělec v ystoupil ze středověké anonymity, měl najednou tvář a jméno.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.
ZLATÉ MEDAILE.CZ