Ze světa kovových známek (6) Telefonní známky
První známky do telefonních automatů byly u nás zavedeny některými pražskými hotely
a restauracemi patrně již v době mezi válkami1.
(Obr. 1 2, Obr. 2) V tomto období se do
veřejných telefonních stanic užívaly jednokorunové mince vzor 1922 (Ø 25 mm, 6,66
g). Podle metrologických údajů shodných s prvorepublikovou jednokorunovou mincí lze
usuzovat na telefonní známky u ražeb, kde to není z legendy ani obrazu zřejmé. (Obr. 3, 4)
Některé privátní telefonní známky se lišily průměrem i hmotností od soudobých mincí. Užití telefonního automatu tak bylo omezeno na držitele zvláštních známek, vydávaných provozovatelem telefonního automatu, zpravidla hotelem. Průměry těchto známek byly 27 a 29 mm. (Obr. 5)
Zvláštní známky do veřejných automatů vznikly až na počátku čtyřicátých let v období Protektorátu Čechy a Morava. Okolnosti vzniku protektorátních telefonních známek byly dostatečně popsány v literatuře, odkazuji tak na práci Likovský-Štemberg-Šůla (1997). Zde bych pouze uvedl, že výrobcem telefonních známek pro Telefonní automatovou akciovou společnost (TAAS) byla ražebna Vladimír Podivín Praha. Známky měly kompenzovat nedostatek
jednokorunových mincí vzor 1922 tezaurovaných obyvatelstvem do doby, než budou vyražené v dostatečném množství protektorátní jednokorunové mince. Dvojjazyčné českoněmecké známky byly ražené ve čtyřech značených emisích v celkovém nákladu 1 100 000 a jejich platnost byla ukončena na jaře 1944. Od ledna 1944 je v upravených automatech nahradily zinkové protektorátní jednokorunové mince. (Obr. 6)
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
Mince s meteority
Nové stříbrné australské mince obsahují úlomky meteoritu, který dopadl na planetu Země před 4000 lety. Byl nalezen na Campo Del Cielo ( Nebeské pole ), které se nachází v Argentině.
Nové stříbrné australské mince obsahují úlomky meteoritu, který dopadl na planetu Země před 4000 lety. Byl nalezen na Campo Del Cielo ( Nebeské pole ), které se nachází v Argentině.
První zmínky o tomto regionu nacházíme už v roce 1576, kdy se tehdejší španělský guvernér dozvěděl od indiánů o oblasti plné železa. Podle indiánských legend měly kdysi dávno spadnout z oblohy obrovské železné kameny. Jak se ukázalo, indiánské legendy měly pravdu. Indiáni pojmenovali oblast Piguem Nonralta, což Španělé překládali jako Campo del Cielo (Nebeské pole). Expedice, které prozkoumaly Campo del Cielo potvrdily, že na místo kdysi dopadlo velké množství železných meteoritů.
Nna území o rozloze 3 x 20 kilometrů se podařilo najít 26 kráterů. Jejich staří se odhaduje na 4 až 5 tisíc let. Kromě kráterů zde bylo nalezeno taky velké množství meteoritů. Největší z nich byl objeven v roce 1969 v hloubce 5 metrů a dostal jméno podle provincie El Chaco. Jeho hmotnost 37 tun ho pasuje na druhý nejhmotnější známý meteorit.
Meteority jsou složeny především ze železa, zbytek tvoří nikl (6,67%), kobalt (0,47%), fosfor (0,25%) a stopové množství dalších prvků jako germanium, iridium a gallium.
Podobné australské mince s drahými kameny, které byly na náš trh uvedeny začátkem roku byly vyprodány během jediného dne. Viz. článek.
Mince, které si mohou zájemci objednat na Zlatemince.cz nebo přímo zakoupit ve specializované prodejně v budově Obecního domu v Praze se české sběratelské veřejnosti představí taky na výstavě Sběratel 2009, která proběhne ve dnech 3.-5. září na výstavišti v Holešovicích.
ZLATÉ MEDAILE.CZ