PÍSMO NA MINCÍCHA MEDAILÍCH (8)
Návrat k antickým vzorům
16. století znamenalo v našich dějinách krátké, ale významné období hned v několika ohledech. Středověk byl nahrazován humanismem, ať už si tohle nepříliš přesné pojmenování vykládáme jakkoli. Se snahou nastolit absolutní monarchii k nám v téže době přicházel i nový sloh – renesance. Zatímco politický tlak vyvolával v české stavovské společnosti protitlak, nová umělecká forma se zabydlovala bez obtíží. To vše se, jako vždy, projektovalo i do mincovního obrazu, včetně písma.
„Kde je Berger?“ ozýval se z chodby mincovny opakovaný a stále sí lící křik. Ry tci se podívali po sobě a pak na prázdné místo po jejich kolegovi. To už se rozletěly dveře a mincmistr se vztekle rozhlédl po dílně. „Já to věděl, že uteče. A dobře udělal. Tentokrát by mu to už neprošlo. Dvě chyby ve dvou slovech a ještě ke všemu v titulu panovníka!“ Mincmistr se odmlčel a bylo vidět, že právě začal přemýšlet, jak ochránit vlastní kůži. Pak se vzpamatoval a do těch několika mlčících tváří křikl: „No co je, dělejte dál! Ale pro všemohoucího Boha, už bez chyb!“
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
POSLEDNÍ ZMĚNA NA HABSBURSKÉM TRŮNU Sté výročí (1916-2016)
Před sto lety, v roce 1916, se ujal vlády poslední rakouský císař z rodu habsbursko-lotrinského – arcivévoda rakouský Karel,1 jako rakouský císař toho jména první, jako uherský král v posloupnosti habsburských panovníků čtvrtý.
Jeho manželkou byla Zita Bourbonsko-Parmská,2 dcera sesazeného parmského vévody Roberta I. a portugalské infantky Marie Anny Portugalské.
Polovina druhého desetiletí 20. století přinesla události, které nesmazatelně ovlivnily nejen osudy habsburské monarchie tedy Rakouska-Uherska, ale které zasáhly téměř celý svět a mj. vyústily v jeden z nejhorších konfliktů v dějinách lidstva – v první světovou válku.3 První událostí, kterou je nutné zmínit, je atentát na arcivévodu rakouského Františka Ferdinanda d’Este,4 následníka rakousko-uherského trůnu a synovce císaře a krále Františka Josefa I. Atentát připravila skupina srbských nacionalistů z organizace zvané Černá ruka. Dne 28. června 1914 během vojenské přehlídky v Sarajevu (hlavní město Bosny a Hercegoviny) byla kolona vozů s arcivévodou napadena skupinou šesti atentátníků, ale bombový útok se nezdařil. Když už se zdálo, že atentát skončil a nebyl úspěšný, zaútočil na jiném místě na vůz následníka trůnu Gavrilo Princip, který byl členem hnutí Mladá Bosna.5 Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželku Žofii zavraždil sedmi výstřely z pistole.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.
ZLATÉ MEDAILE.CZ