MISTŘI PADĚLATELÉ (4) Robert Ready a Constantin Christodoulos
Vynález galvanoplastiky přispěl k masovému rozšíření kopií a replik.
Touhy sběratelů po vzácných kusech využilo Britské muzeum, které si najalo Roberta Readyho, aby kopíroval unikáty z jeho sbírek. nezaháleli ani padělatelé. Tardani razil kopie italských mincí, Farrigault zdiskreditoval merovejské ražby a christodoulos dokázal oklamat zkušené sběratele a archeology.
Rozvoj zájmu o moderní mince s sebou v druhé polovině 19. století přinesl rozšíření novoražeb. Movití sběratelé z řad aristokracie si v letech 1762–1890 mohli od ruských mincoven objednat novoražby historických mincí ražené originálními razidly, tzv. „novoděly“ a novoražbou je i „král mincí USA“, dolar z roku 1804. V 70. letech 19. století pak zaměstnanci mincovny ve Filadelfii čile obchodovali s uměle vytvářenými sběratelskými raritami. Kromě „oficiálních“ vznikalo i velké množství soukromých novoražeb, často na zákazku samotných sběratelů. S použitými razidly se čile obchodovalo a v 80. letech tak mohl William Joseph Taylor vyrazit oblíbené britské 2pence z roku 1797, známé jako „cartwheel“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
Ze světa kovových známek (2) Platidla internačních táborů
Platidla s platností zřetelně ohraničenou plotem z ostnatého drátu nebo vysokou zdí prorostlou palebnými posty, to jsou táborová platidla – platební prostředky moderní společnosti.
Převážná většina těchto platidel vznikla ve XX. století1, kdy četné válečné konflikty, počínajíce búrskou válkou (1899–1902), byly příznivou dobou pro vznik a široké rozšíření platidel zejména zajateckých táborů, které pro internované nepřátelské vojáky tiskly či razily obě bojující strany2. Totalitní režimy XX. století zavedly v koncentračních a pracovních táborech a věznicích speciální platidla i v mírových dobách3, zvláštní platidla s označením Quittung (potvrzenka) obíhala v Němci zřízených židovských ghetech druhé světové války.
Většina táborových platidel – poukázky a potvrzenky, patří do oblasti notafilie. Mince a kovové známky byly ve válečných dobách raženy pro nedostatek kvalitních barevných kovů ponejvíce ze zinku, železa a hliníku4, a tak vzhledově připomínají soudobá nouzová platidla. Táborová platidla však nebyla vydána pro nedostatek oběživa v době krize peněžního systému a nejsou tudíž nouzovými platidly, s nimiž byla v minulosti často i na základě vnější podoby v numismatické literatuře spojována a zaměňována. Měla většinou charakter peněžních pracovních známek5, které byly popsány v M+B 1/2011. Jejich nominální hodnota zněla na domácí měnu, nemusela ale být striktně závislá na jejím kurzu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
ZLATÉ MEDAILE.CZ