Zlaté cihly bez čísla stojí o 19 procent víc než ty číslované !
Novela zákona o DPH změnila klasifikaci uzančních zlatých slitků výrazným způsobem.
Praha - Novela zákona o DPH změnila klasifikaci uzančních zlatých slitků výrazným způsobem.
Již v roce 2004, po vstupu ČR do Evropské unie bylo investiční zlato osvobozeno od DPH a stalo se skutečným a vyhledávaným investičním nástrojem. Díky tomu mohou i fyzické osoby nakupovat zlaté cihly a zlaté mince jako investiční instrument bez nutnosti odvádět z tohoto nákupu jinak obvyklou daň z přidané hodnoty. Ta přitom činí plných devatenáct procent hodnoty investice.
Osvobození od nutnosti odvádět DPH se však netýká všech zlatých předmětů. Zlaté šperky, zlaté nugety nebo zlaté plakety, medaile, plastiky, sošky a další umělecká díla jsou daní dále zatíženy.
Stejně tak mince jejichž ryzost neodpovídá hodnotě stanovené zákonem ( 900 tisícin ) nebo slitky, které nejsou vyrobeny v několika málo certifikovaných rafinériích. Taktéž velmi staré mince ( pocházející z let před r. 1800 AD) na, které se už nahlíží jako na starožitnosti ztrácí v očích investorů tuto atraktivní výhodu.
Nyní po pěti letech přichází český stát s dalším omezením. Zlaté slitky, které se mohou prodávat bez daně musí mít vyraženy vlastní číslo, podobně jako jsou číslem označovány třeba bankovky.
Jaký účel tím český zákonodárce sleduje a kde se inspiroval však zůstává odborníkům nadále nejasné.
Je totiž známým faktem že některé certifikované rafinérie produkují jak číslované tak i nečíslované slitky ve stejné kvalitě, ve stejných technických parametrech a prodávají je ve stejný den za stejnou cenu bez ohledu na to zda slitky mají číslo nebo ne.
Praxe pak přináší řadu otázek na, které nějak chybí odpověď.
Nad vším však zůstává především etický rozměr této novely zákona o DPH. V jaké situaci je dnes investor, který si zvolil a nakoupil slitky firmy a která slitky nečíslovala, místo slitků firmy B, která číslovala ? Nevadí mu nenadálá změna jeho investičního zlata na neinvestiční zlato během jednoho dne ? Nevadí mu změna pravidel "uprostřed hry" ? Možná ano, ale nebyl tázán.
Názor veřejnosti ( laické ani odborné ) na tuto změnu v zákoně o DPH nebyl jejími navrhovateli jak se říká "vykomunikován". Ale ten kdo čte poctivě každý zákon přijatý naší sněmovnou nemůže být překvapený. Bude-li mít letos v Čechách problém se zpětným prodejem těchto nečíslovaných zlatých slitků, může tak učinit bez problémů v sousedních zemích.
Stojící panovník a heraldický orel Velmi vzácný pražský dvoutolar Rudolfa II. z roku 1601
Přibližně před rokem jsem na stránkách časopisu M&B (2/2013) numismatickou veřejnost upozornil na unikátní jáchymovskou ražbu – dvoutolar se značkou mincmistra Pavla Hofmanna z roku 1590 typu: poprsí panovníka/ letící „abondiovský“ orel.
Je proto dosti překvapivé, ale o to více pro českou numismatiku důležité, že se v relativně krátké době podařilo podchytit další novou, v numismatické literatuře a odborném tisku dosud nepopsanou, českou dvoutolarovou ražbu.
České dvoutolary z přelomu 16. a 17. století bezpochyby patří mezi velmi vzácně se vyskytující nominály vládní mince v zemích Koruny české. Ve veřejných i soukromých sbírkách jsou tyto mince zastoupeny poměrně zřídka. Ve vybraných věhlasných a známých sbírkách byly zastoupeny celkově asi jen 60 kusy a z toho se v jedné třetině případů jednalo o ražby pocházející z pražské mincovny.2 Není podle mě od věci, nejprve si znovu připomenout pár základních informací souvisejících s tímto vzácným nominálem. K nim především počítám skutečnost, že po odmítnutí říšského mincovního řádu zavedeného v Čechách roku 1561 císařem Ferdinandem I. došlo v českých zemích k návratu k tolarové měně, což bylo ujednáno 28. ledna 1573 na jednání českého sněmu a 17. března 1573 potvrzeno císařem Maximilianem II. Jelikož nebyl ihned vydán nový mincovní řád, byla tolarová ražba zahájena podle mincovního řádu Ferdinanda I. z 30. září 1547.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
ZLATÉ MEDAILE.CZ