Vodoznak Nejtradičnější ochrana bankovek
Každá bankovka, vyjma některých prvotin bankovek z období počátku existence
papírových platidel, obsahuje řadu tzv. ochranných prvků. Jako vodoznak
označujeme součást ochrany bankovního papíru.
Vodoznak vzniká, velice jednoduše popsáno, již při výrobě bankovek, ve fázi, kterou označujeme jako mokrou. Je použit tzv. lokální stupňovitý vodoznak, tj. kombinace pozitivního (tmavého; profilometricky pozitivního; vystupujícího nad úroveň povrchu)
a negativního (světlého; profilometricky negativního; zanořeného pod úroveň povrchu) pole s různými stupni odstínů mezi nejtmavší a nejsvětlejší částí. Je zřetelně viditelný, jestliže se podíváme na bankovku proti světlu, případně bankovku prohlížíme pod bílým světlem.
Známá je technologie tlačeného vodoznaku, kdy základní obrys vodoznaku vidíme na bankovce při běžném pohledu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012.
Jarmila Truhlíková-Spěváková Mistři české numizmatiky
Životní příběh Jarmily Truhlíkové-Spěvákové by mohl sloužit jako názorný příklad síly lidského ducha.
Talentovaná pražská sochařka a medailérka se trpělivou prací a sebezdokonalováním vypracovala mezi elitní tvůrce české numizmatiky. Po rozdělení federace zvítězila v soutěži o návrh české oběžné koruny, podle její předlohy se razí také česká dvoukoruna. K tomu vytvořila řadu návrhů pamětních mincí a medailí. V době největší slávy však přišla osudová rána: v důsledku mozkové příhody jí ochrnula levá ruka a část těla. Jarmila Truhlíková-Spěváková se i navzdory handicapu dokázala vrátit na scénu a v roce 1997 zvítězila v soutěži o zlatou minci s tématem Karla IV. Medailérka žije v Praze. Její dcera Andrea Popprová (akademická malířka – restaurátorka), je autorkou a ilustrátorkou dětských knížek, pravidelně přispívá do časopisu Sluníčko.
Dokážete spočítat, kolik návrhů mincí a medailí jste za svoji kariéru vytvořila?
Nad tím bych se musela hluboce zamyslet, protože těch zpracovaných témat byly desítky. V roce 1974 získal můj návrh na Janka Jesenského druhou cenu a od té doby jsem se pravidelně účastnila soutěží vypsaných Českou národní bankou. Když uvážíme, že tyto soutěže se konaly třikrát do roka, ke každé jsem předložila alespoň dva nebo tři návrhy, bylo toho opravdu hodně. Realizace v podobě ražby se z toho dočkalo deset návrhů.
Do historie jste vstoupila především jako autorka současné české oběžné koruny. Jak návrh vznikal?
Byla jsem vyzvána, abych se zúčastnila soutěže, tak jsem se pustila do práce a vytvořila několik návrhů. Přemýšlela jsem, co na korunu dát. Říkala jsem si: když koruna, tak tam dám svatováclavskou korunu. Pak mě ale napadlo, že tu tam bude mít každý. A víte, že neměl? Za perličku považuji fakt, že vítězný návrh vznikl na Slovensku, kde jsem byla na dovolené.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012