42 KREJCAR Z ROKU 1623 Kiprová mince císaře Ferdinanda II.
Celá doba vlády Ferdinanda II. (1619-1637) byla poznamenána událostmi třicetileté války a to se samozřejmě odrazilo i v intenzivní mincovní produkci.
Ražby císaře Ferdinanda II. proto jsou a pravděpodobně ještě dlouhou dobu budou zdrojem nových poznatků, zejména v oblasti typologie habsburských ražeb první poloviny 17. století.
Po porážce Českých stavů v roce 1620 došlo v zemích Koruny české k výrazným politickým a společenským změnám. Konfiskace majetku tehdy postihla jak šlechtu, tak měšťany, prostě všechny, kdož podpořili stavovské povstání a krále Fridricha Falckého.1 Hlavním úkolem konfiskací bylo upevnění císařské moci za pomoci katolické šlechty a především naplnění státní pokladny trpící neustálým nedostatkem peněz. Počátkem roku 1622 vzniklo v Čechách patnáctičlenné mincovní konsorcium (mincovní rada).2 Díky půjčce šest miliónů zlatých udělil císař Ferdinand II. tomuto konsorciu výhradní právo razit mince v zemích Koruny české a Dolních Rakousech. K tomu získalo konsorcium výhradní právo na nákup veškerého stříbra a právo na výkup všech kvalitních stříbrných mincí, nacházejících se na území výše zmíněných zemí, za předem stanovené ceny. Podmínky smlouvy s císařem byly výhodné hlavně pro mincovní konsorcium. Zpočátku byl hlavní zisk konsorcia tvořen z rozdílu mezi nákupní cenou surového stříbra a hodnotou vyražených mincí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
Národná banka Slovenska představuje podobu nové mince.
Na východním Slovensku se v karpatské oblasti nachází okolo padesáti dřevěných sakrálních staveb. Ty zahrnující jak římskokatolické kostely a zvoničky tak i evangelické artikulární chrámy nebo řeckokatolické chrámy.
Na východním Slovensku se v karpatské oblasti nachází okolo padesáti dřevěných sakrálních staveb. Ty zahrnující jak římskokatolické kostely a zvoničky tak i evangelické artikulární chrámy nebo řeckokatolické chrámy.
Historie nejstarších sahá daleko do doby 16.–18. století. Jsou jedinečným dokladem prolínání východní a západní kultury spolu i prolínání lidového a profesionálního stavitelství. Podle dochovaných historických záznamů bylo těchto staveb původně na tři sta. Osm z těch, které se dochoval do dnešních dnů bylo v roce 2008 zařazeno na Seznam světového dědictví UNESCO.
Výběr jednotlivých staveb zpracoval Památkový úřad Slovenské republiky na základě několika kritérií, které jednotlivé památky musejí splňovat, aby mohly být mezi Světové dědictví přijaty. Jsou to :
Hervartov – římskokatolicky kostel svatého Františka z Assisi
Tvrdošín – římskokatolicky kostel Všech svatých
Kežmarok – evangelický artikulární kostel Nejsvětější Trojice
Leštiny – evangelický artikulární kostel
Hronsek – evangelický artikulární kostel
Hronsek – zvonice dřevěného kostela
Bodružal – řeckokatolický chrám sv. Mikuláše
Ladomirová – řeckokatolický chrám Archanděla Michala
Ruská Bystrá – řeckokatolický chrám ostatků sv. Mikuláše
NBS ( Národná banka Slovenska ) představila v srpnu výsledky soutěže na zpracování výtvarného návrhu stříbrné sběratelské mince v nominálu 10 eur s názvem Svetové dedičstvo UNESCO – drevené chrámy v slovenskej časti karpatského oblúka.
K realizaci byl vybrán návrh Mgr. art. Patrika Kovačovského. Mince bude vydána v březnu příštího roku. To jak bude vypadat můžete zjistit na Zlatemince.cz
ZLATÉ MEDAILE.CZ