ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (47)
Početní peníze I.
V seriálu o kovových známkách nemohou chybět sběratelsky velmi oblíbené početní peníze. Tzv. vládní tvoří hranici mezi numismatikou a exonumií, soukromé početní peníze či žetony mezi numismatikou a medailistikou. Zastavme se nejprve u prvních.
Počítání „na linkách“ byl způsob provádění matematických operací známý již ve starověku. Sumy se v yjadřovaly kladením kaménků či kostek na desku s liniemi zvanou abakus. Jednotlivé linky měly hodnotu řádů jedniček, desítek, stovek, tisíců atd., mezer y v yjadřovaly poloviny čili pětky, padesátky atp. Znalost této matematické metody přešla jako kulturní dědictví antiky do doby středověku. Zda byla předána z Byzance prostřednictvím křížov ých v ý prav, nebo jinak, o tom se vedou polemiky. Na přelomu vrcholného a pozdního středověku se vyvinuly k tomuto účelu zvláštní pomůcky ražené jako mince z mědi a jejích slitin, početní peníze.1 Jejich pomocí se na abaku vyjadřovaly sumy a různé početní úkony a měly tak důležité místo v obchodních praktikách středověku. Nejstarší početní peníze z konce 12. století byly užívané kupci v Itálii (obr. 1), odtud se obchodem rozšířily v polovině 13. století do Francie, v 14. století se razily v Holandsku a Anglii, později také v Německu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
Vzácný odznak na odhalení pomníku prezidentu republiky a padlým spoluobčanům v Jesenci
V nabídkovém seznamu číslo 31 pobočky České numismatické společnosti v Nymburce a Poděbradech byl 10. února 2007 pod položkou 1740 zařazen velmi zajímavý odznak, připomínající odhalení pomníku padlým spoluobčanům v Jesenci dne 24. VI. 1928.
Proč mě tento odznak tolik zaujal? Již řadu let se věnuji problematice drobné plastiky věnované našim prezidentům. Jelikož byl tento odznak vydaný v roce, na který mj. připadalo i desáté výročí vzniku čsl. republiky, začal jsem se zabývat myšlenkou, že by busta na pomníku zobrazeném na odznaku mohla být sochařským portrétem našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Výsledky svého pátrání po osudech pomníku v Jesenci a s ním spojeného pamětního odznaku předkládám nyní veřejnosti.
Jesenec, obec vzdálená 28 km severozápadně od Prostějova, se rozprostírá na jižním svahu zámecké Horky při silnici z Konice do Moravské Třebové. Jméno vzniklo podle názvu stromů - jasanů, lidově zvaných „jeseny". Obec má tři části - část u nádraží se jmenuje Měrotínek (podle nedalekého lesa, zvaného „Hora měrotínská"), část u sousedního Dzbele nese název Drahy a část obce od Konice se nazývá Špice. Jako jedna z nejstarších obcí na Konicku je zmiňována ve starých listinách již v r. 1351. Téměř po čtyři století náležela k panství konickému a byla v držení několika moravských panských rodů (Cholinští, Tovačovští z Cimburka, rod pánů ze Švábenic či ze Zástřizel). Významnou dominantou obce a širokého okolí je barokní komplex s budovou zámku (postavený v r. 1711 na místě bývalé tvrze) a majestátním kostelem zasvěceným sv. Liboriovi. Jedná se o dílo významného barokního architekta evropského významu Jana Blažeje Santiniho Aichla (1677-1723). Právě nedaleko zámku, před bývalou školou umístěnou ve starém panském domě, se dnes nachází torzo původního pomníku, který je vyobrazen na pamětním odznaku z roku 1928. Současná podoba pomníku se totiž od té na odznaku výrazně liší.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013.
ZLATÉ MEDAILE.CZ