Konvenční měna 260 let od zavedení
Většina evropských panovníků při nástupu na trůn obvykle slibovala, že bude dbát o pevnou a stabilní měnu, že nepřipustí zlehčování a znehodnocování vydávané mince.
Obvyklým tématem byl na druhou stranu boj proti přílivu cizí nehodnotné mince do země. Ale těžko hledat panovníka, kterému by se to povedlo...
Někteří vladaři po zahájení ražby nové mince nějaký čas, zejména pokud měli k dispozici dostatečně bohaté zdroje jako např. stříbrné doly, skutečně drželi obsah stříbra v minci tak, jak bylo stanoveno v mincovních řádech či podobných nařízeních o minci. Jakmile však potřebovali peníze (většinou na válečné výdaje), pak bez ohledu na své sliby a předsevzetí nikdy neváhali minci zlehčit a znehodnotit. Zmatek a nepřehlednost měnových poměrů v římsko-německé říši byly umocňovány tím, že každý panovník (držitel mincovního regálu) si na svém území vydával mince tak, jak to považoval pro svoji zemi a hlavně pro sebe za nejvýhodnější.
Pokus zavést pro střední Evropu v mincovnictví jednotný systém zaznamenáváme například na počátku druhé poloviny 16. století. Tehdy chtěl císař Ferdinand I. (1526-1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový říšský mincovní řád byl nejprve uveden do života v rakouských zemích (1560) a o rok později byl přijat i pro všechny země Koruny české. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcarů). Tento měnový systém sjednocoval mincovnictví všech habsburských zemí mimo uherské království. Zhruba po deseti letech však tento projekt ztroskotal. Například země Koruny české se vrátily zpět k původní tolarové měně v roce 1573. A tak potom následovalo velmi dlouhé období, v němž stálé kolísání hodnoty stříbrných a zlatých mincí, ražba nejrůznějších druhů drobných mincí, jejichž hodnota málokdy odpovídala jejímu označení na minci, byly jevy, které nepříznivě ovlivňovaly hospodářskou situaci v zemi.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013.
SOVEREIGN 2017
200 let od zavedení sovereignu
1. července 2017 oslavila Velká Británie 200 let od znovuzavedení zlaté mince v hodnotě 20 šilinků: sovereignu. Sovereign se během své moderní existence stal jedním ze symbolů Británie, celosvětově obchodovanou mincí a žádaným nominálem pro sběratele. Royal Mint uctila toto výročí kolekcí sovereignů, která se vrací k původnímu reversu Benedetta Pistrucciho z roku 1817.
Sovereign
Příběh sovereignu začal před více jak pěti stoletími za vlády Jindřicha VII. Po roce 1604 následovala dlouhá pauza, kdy zlatým mincím vládla guinea. Napoleonské války a nedostatek stříbrného oběživa přiměly v letech 1816–1817 Británii k provedení rozsáhlé mincovní reformy. Royal Mint se přestěhovala do nové lokality na Tower Hill a dočkala se nových parou poháněných strojů. Byl zaveden zlatý standard a na scéně se objevily nové nominály. Jednou z klíčových změn bylo znovuzavedení mince v hodnotě 20 šilinků, označované jako pound neboli sovereign. Protože měl sovereign obíhat po boku 21 šilinkové guiney, bylo třeba, aby se dostatečně odlišoval.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
ZLATÉ MEDAILE.CZ