Třídění malých grošů Historie problematiky
Malé groše již v minulosti vedly některé badatele k pokusům o jejich systematické řazení
a ke snaze o vytvoření stále dokonalejšího a úplnějšího monotématického přehledu těchto
mincí.
Ohlédneme-li se zpět, zjistíme, že tyto pokusy o soupis typů a variant malých grošů
se v domácím českém prostředí periodicky opakují přibližně ve třicetiletém cyklu. Autoři,
kteří se již v minulosti zabývali určením a popsáním typů a variant malých grošů, vycházeli ve svých pracích z různých pohledů na tyto mince. Jejich úsilí bylo zaměřeno na hledání metodiky třídění malých grošů a pokusy o jejich systematické rozdělení.
Je zajímavé, že první pokus o systematické roztřídění malých grošů neodstartoval v Čechách. Jako první se na pomyslné startovní čáře objevil numismatik Viktor Hohlfeld se studií Böhmische Weiss und Maley Groschen, která začala na pokračování vycházet od roku 1879 ve Vídni v Nentwichově časopise Numismatische Blätter. Tento časopis po roce 1880 zanikl a tak práce zůstala nedokončena. Viktor Hohlfeld tak stačil zveřejnit celkem 94 typy a varianty malých grošů z první čtvrtiny Rudolfovy vlády, tzn. z období 1577–1585. Prvním českým příspěvkem, kde dochází k podrobnému popisu typů a variant je článek Viktora Katze, otištěný ve Věstníku Numismatické společnosti česko-slovenské (ročník III, č. 2, pořadné čís. 6, vydané v Praze, v prosinci 1921). Vzpomínám, že mnozí sběratelé českých minci kopii dvojstránky s Katzovými tabulkami malých grošů nosili neustále při sobě jako vzácnou a praktickou pomůcku ještě mnoho let po vydání Janovského kartotéky. Hubert Janovský, voják z povolání a český numismatik se celý život věnoval českým vládním mincím doby tolarové. V roce 1933 vydal společně s Josefem Dobrým Seznam českých vládních mincí, který se stal základním kamenem jeho celoživotního díla České vládní mince – kartotéka novověku 1526–1856 vydaného Numismatickou společností československou v Praze roku 1948.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
STŘÍBRNÁ PLAKETA
k otevření velvyslanectví USA v Jeruzalémě
Nedávno, 14. května uběhlo sedmdesát let od založení Státu Izrael. (Podle židovského kalendáře to bylo 5. ijaru roku 5708, což letos dle gregoriánského kalendáře připadlo na 20. duben).
Prohlášení nezávislosti Izraele předcházela rezoluce č. 181 přijatá 29. listopadu 1947 Valným shromážděním OSN o rozdělení Britské mandátní Palestiny na dva státy – na arabský a židovsk ý. Jeruzalém měl mít zvláštní status, tzv. corpus separatum. Město mělo bý t pod mezinárodní správou a nemělo bý t součástí ani jednoho z budoucích států. Tuto rezoluci přijala většina zemí sdružených tehdy v OSN a přijala ji i židovská reprezentace mandátní Palestiny. Všechny arabské a muslimské země, včetně arabské palestinské reprezentace, rezoluci odmítly. Podle plánu se měl Tel Aviv stát hlavním městem budoucího židovského státu. Den po v yhlášení nezávislosti Izraele, tedy 15. května 1948 byl tento napaden čt yřmi armádami sousedních arabských států a Iráku. Začala první izraelsko-arabská válka čili válka za nezávislost. V průběhu bojů vojska Arabské legie (budoucí jordánská armáda) obsadila celý Východní Jeruzalém, tj. Staré Město s Židovskou čtvrtí. Její obyvatelé, kteří ji bránili, byli nuceni nakonec uprchnout a mnozí padli do arabského zajetí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
ZLATÉ MEDAILE.CZ