BitCoin Krypto zlato na vzestupu
V minulém roce, v časech kyperské finanční krize, jsme mohli stále častěji slyšet o jakési digitální měně, které se říkalo bitcoin.
I když o této formě peněz se vědělo již dříve, bitcoin se poprvé dostal ve větším měřítku i do hlavních mainstream médií. Jak k tomu došlo?
Odpověď najdete již v první větě tohoto článku. Ano, byla to kyperská finanční krize, která se postarala o popularizaci bitcoinu. Lidé z jižní Evropy, bojíce se, že jim politici „znárodní“ část jejich vkladů v bance, se rozhodli, že si svá eura smění za jiná investiční aktiva (zlato, půda, nemovitosti atd.) a mnoho z nich se rozhodlo pro investiční novinku – bitcoin. Bitcoin sám o sobě není investčním aktivem, byl vytvořen jako digitální prostředek směny, tedy jako digitální měna, ale jeho deflační charakter se stal pro lidi, kteří přestali věřit politikům a bankéřům, že jim neseberou nebo nebudou znehodnocovat jejich úspory a investice ve FIAT měnách (USD, EUR, jüan, jen, Kč) základním motivem pro jeho pořízení. Pro ozřejmění, bitcoin, podobně jako zlato, není doslova deflační měnou, ale jeho nízká přirozená inflace (roční nárůst jednotek měny nebo uncí zlata), je proti nárůstům peněžní zásoby současných nekrytých FIAT měn doslova „deflací“.
Cena bitcoinu v časech kyperské krize nakonec překonala hodnotu 200 USD a vzrostla proti začátku roku 2013 skoro až dvacetinásobně. Proto se o bitcoinu začalo mluvit ve velkém a bitcoin se stal také nejlepším investičním aktivem roku 2013!
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
Heraldika na mincích a medailích (6)
Dvě cesty víry
V průběhu 16. století sledovala také církevní heraldika slohovou proměnu od gotiky k renesanci. Vizuálně se od té světské podstatně nelišila, ale k velké změně došlo v samotné církvi. Pokračující zesvětšťování, patrné v myšlení a jednání vysokého kléru, muselo dříve nebo později vyvolat reakci.
„Zde stojím a nemohu jinak. Bůh mi pomáhej, amen.“ Ta slova dozněla v největším sálu biskupského dvora města Worms a nastalo ticho. Martin Luther (1483–1546), který tady měl roku 1521 odvolat své kritické téze zaměřené proti papeži a římské kurii, se tlaku nepoddal. S přispěním někter ých mocných feudálů se vyhnul upálení, které veřejně požadoval Řím, i zavraždění, které bylo v záloze jako náhradní, neveřejné řešení. Na říšském sněmu, před mladým císařem Karlem V., papežským legátem, biskupy a kurf iřty, tak Luther fakticky zahájil evropskou reformaci. S církevní heraldikou jsme se rozloučili ve středověku. Biskupské a arcibiskupské erby postupně zmnožovaly počty polí, podobně jako jsme to mohli sledovat na znacích světských knížat. Stejným způsobem vyjadřovaly moc, sílu a bohatství, tedy hodnoty světské a nikoli duchovní.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
