LITVA Emise z 1993–1994 a 2001–2003 (výběr)
Litva (litevsky Lietuva nebo Lietuvos Respublika), oficiálně Litevská republika, je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí na jihovýchodním pobřeží Baltského moře.
Litva (litevsky Lietuva nebo Lietuvos Respublika), oficiálně Litevská republika, je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí na jihovýchodním pobřeží Baltského moře.
Z hlediska notafilie není sběratelství litevských bankovek příliš rozšířeno, podobně, jako tomu je i u řady dalších postsovětských evropských či asijských republik. Před vstupem do Evropské unie v roce 2004 byl zákonným platidlem v Litvě litevský litas (singulár). ISO 4217 kód byl stanoven na LTL. Množné číslo této měny je v litevštině litai (3–9) a litų (desítky). Jedna setina litasu se nazývala centas (množné číslo centai). Pro přiblížení problematiky litevských bankovek jsme věnovali při studiu notafilie tohoto regionu bankovky Pick#53a (1 litas), Pick#54a (2 litai) a Pick#65 (10 litu). Úvodem je potřebné sdělit, že historie litevské měny sahá až do roku 1919. SCWPM uvádí na straně 614 (SCWPM; 19th Ed; 2013) pouze systém litas, stejně tak jako SCWPM; 12th Ed; strana 813(2008). Historie litevské měny je však poněkud složitější. V období let 1919–1920 (v některé literatuře se uvádí až rok 1922) platil na území Litvy tzv. ost markiu systém. Byly vydány pouze tři bankovky v rozsahu nominálních hodnot 50–500–1000 ost markiu. Bankovky mají R odlišen barevně (shodně u všech tří nominálů) červeno-zeleno-žlutým ohraničením. Emitentem bankovek byla tzv. Lietuvos Úkio Bankas.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
Ženy na římských ražbách K mincím římských císařoven
Dne 24. 1. 2013 byla otevřena v pražské mincovní expozici České mincovny a.s. výstava
starověkých mincí tvořená výběrem ražeb římských císařoven, ke kterým byly pro
historický přehled připojeny mince i jejich císařských manželů.
Protože doprovodné
texty nemohou být rozsáhlejší a veřejnost o tuto problematiku projevuje nezvyklý zájem,
dovoluji si na tomto místě této oblasti věnovat některá další fakta, která však i na tomto
místě vzhledem k svému významu mohou být také pouze omezené.
Zobrazování žijícího člověka bylo po dlouhá období tabuizováno a některých kulturách, jako třeba islámských, přetrvávalo až moderních dob. Na starověkých řeckých mincích jsou
mimo dalších námětů zprvu zobrazována vždy pouze obecná nebo lokální božstva, ať už mužská či ženská, žijící člověk však nikoliv. Ani tak významné osobnosti, jako byli Filip II. a Alexander. III. Makedonští, se ještě neodvážili umístit své portréty na vlastní mince, i když hlavy boha Dia a hrdiny Hérakla nesou jejich tváře. Údajně prvním starověkým panovníkem, který toto přísné pravidlo porušil byl makedonský král Demétrios Poliorketes
(293-283 př. Kr.) a po něm pak už následovali další makedonští a syrští panovníci i egyptští Ptolemaiovci.
Také starověcí Římané se za dob své republiky na bronzových ražbách a později stříbrných denárech setkávali nejčastěji s profilem bohyně Romy, méně často s tvářemi ostatních
tradičních římských božstev. Teprve na samém sklonku římské republiky se zřejmě jako první nechává vyobrazit slavný Julius Caesar (100-44 př. Kr.), i když asi až na samotném konci svého života. Tím jako by byla dosavadní tradice prolomena a začaly být běžně vydávány mince s portréty dalších současníků tohoto období někdy nazývaném jako imperatoriálním. A právě během něho se na jedné drobné minci – stříbrném ½denáru (quináru)
– objevuje hlava bohyně Viktorie, která má podobu Fulvie. Ta byla první manželkou vojevůdce Marka Antonia (43-31 př. Kr.) a uvedená mince s jejím podobiznou byla ražena v roce 43 př. Kr., tedy v době vzniku triumvirátu jejího manžela společně s Lepidem
a Octaviánem. Protože Fulvia zemřela až v roce 40 př. Kr., jde zřejmě o vůbec první minci s obrazem žijící ženy z rodiny soudobých římských vládců.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
ZLATÉ MEDAILE.CZ