České šlechtické rodové ražby 16.–17. století Návštěva galerie
Výstav s numismatickou tematikou je u nás jako šafránu a tak mě mrzí, že o této extrémně zajímavé jsem se dozvěděl až několik dní před jejím koncem, takže vy, čtenáři, ji už bohužel nestihnete shlédnout.
I tak mi dovolte o výstavě alespoň poreferovat.
Výstava České šlechtické rodové ražby 16.-17. století proběhla od 25. července do 24. října 2012 v Galerii České spořitelny v Rytířské ulici v Praze. Podzemní prostory této galerie jsou pro takovou výstavu víc než vhodné. Návštěvník je krásně oddělen od každodenní reality a má možnost se soustředit pouze na vystavené objekty. Těmi byly kopie mincí, jež zpracovalo Konzervátorské pracoviště Východočeského muzea v Pardubicích. Originály mincí ze své numizmatické sbírky pro zhotovení kopií pro výstavu zapůjčilo Východočeské muzeum v Pardubicích, které se pyšní nádhernou sbírkou (navíc vystavenou).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012.
Intronisační ražby Vyšehradské kapituly
Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě vznikla díky knížeti
a prvnímu českému králi Vratislavovi.
Tento panovník, vládnoucí v letech 1061–1092
hrál důležitou roli v evropské politice jako nejbližší spojenec římského císaře
Jindřicha IV. Za politickou a vojenskou pomoc císaři, zejména při tažení do Itálie,
kde čeští bojovníci v roce 1083 významnou měrou pomohli k dobytí Říma, získal pro
svou osobu královskou hodnost.
Historie Vyšehradské kapituly
Korunovace, uskutečněná 15. 6. 1085 v katedrále Sv. Víta na Pražském hradě, jednoznačně svědčila o velkém vzestupu panovnické moci a významu českého státu v kontextu evropské politiky.
Problémem vlády Vratislava byla jeho vlastní rodina, konkrétně jeho bratr Jaromír, v letech 1068–1070 pražský biskup. Spory s ním oslabovaly vnitřní stabilitu země. Tuto situaci Vratislav řešil geniálním tahem. Z Pražského hradu přesídlil na Vyšehrad, kde 29. 6. 1070 založil kolegiátní kapitulu. Alexandra II., římského papeže, požádal o její vynětí (exempci) z biskupské pravomoci a přímé podřízení papežské kurii, aby mohla plnit funkci protiváhy pražského biskupství a svatovítské kapituly. Papež sice potvrdil zřízení kapituly
s titulem capitulum peringina (tj. velmi významná kapitula), s právem jejím členům nosit sandále a mitru, vlastní exempci však vyhlásil až papež Lucius II. listinou z 11. 4. 1144.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011.
ZLATÉ MEDAILE.CZ