Jak se dělá mincovna (19)
Ražba pamětní medaile v kombinaci s oběžnou mincí
Rychle jsme pochopili jaký je rozdíl mezi mincí a medailí, když jsme na jaře roku 1994 začali chystat pamětní ražbu k 1. výročí vzniku mincovny. Přece není nic jednoduššího, k 1. výročí použít minci, která má ve své symbolice jedničku. Tuto záležitost jsme začali diskutovat s dr. Surgou a dr. Moravcem z ČNB. Vždyť na vzniku jablonecké mincovny se významnou měrou oba podíleli a první rok fungování mincovny je bilancí i jejich práce.
Nevím, v čí hlavě se zrodil nápad, že by se mohl použít motiv z oběžné mince 1 Kč, kterou tak krásně v ý tvarně řešila ak. soch. Jarmila Truhlíková-Spěváková. Na lícní straně je český lev v netradičním provedení a na rubové straně v čistých liniích nominál „1“ a proporčně vyváženě modelovaná královská koruna. Byli jsme si vědomi, že první výročí představuje jinou kvalitu, než slavnostní otevření před rokem. Musí se tedy připomenout ražbou ve zlatě. Razit jednu korunu českou ve zlatě, vzor 1993, nám banka důrazně zamítla. Emise peněz má své zákonitosti a nelze je porušovat úmysly, by ť by byly sebeušlechtilejší.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
Platidla v době převratu
Čím jsme (ne)platili před čtvrtstoletím
Pro první část názvu tohoto příspěvku jsme si vypůjčili pojem, kterým používal po roce 1919 předchůdce naší centrální banky, Bankovní úřad ministerstva financí, pro bankovky a mince platné od okamžiku vyhlášení samostatného československého státu v říjnu 1918 do vydání definitivních československých platidel v průběhu roku 1919. V tomto případě tím rozumíme bankovky a mince, platné bezprostředně před a po událostech 17. listopadu 1989, které znamenaly nejen převratné společenské změny, ale předznamenaly i změny v hotovostním peněžním oběhu. U příležitosti 25. výročí událostí následujících několik týdnů po 17. listopadu 1989, tzv. sametové revoluci, si připomeneme tehdejší platidla a bezprostředně následující změny v jejich oběhu.
Soustava mincí byla stabilizovaná, i když jednotlivé mince pocházely ze čtyř různých emisí 50.–70. let, a byla proto technicky i výtvarně nejednotná. Pro dnešního, ale i tehdejšího uživatele mincí je nepochybně zajímavý fakt, že nejnižší platnou hodnotou byly hliníkové (jedno) haléře, poslední pozůstatek emise mincí, připravených pro nechvalně známou peněžní reformu v roce 1953 z důvodu utajení v Sovětském svazu, v mincovně v Leningradu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.
ZLATÉ MEDAILE.CZ