OBRAZY Z BIBLE
Nová emise izraelských mincí s biblickou tematikou
Izraelská banka – Bank Jisrael vydala loňského roku další mince s biblickou tematikou. O předešlých mincích s biblickými motivy jsem psal v číslech 4-6/2015 tohoto časopisu. Jedná se o pokračování série „Obrazy z Bible – Tmunot miTaNaCh“. Jedná se o dvě zlaté (10 a 1 NIS) a dvě stříbrné (2 a 1 NIS) mince s motivem zajatého Samsona v pelištejském Dagonově chrámu v Gaze.
Samson
Samson, hebrejsky Šimšon, byl posledním ze soudců zmíněným v biblické knize Soudců (kapitoly 13. až 16.). Je znám též pod lidov ým názvem „hrdina Samson“. Poslední čtyři kapitoly knihy Soudců vyprávějí o jeho životě, hrdinských činech, až do dne jeho smrti. Samson byl od narození Božím zasvěcencem neboli nazírem, kter ý celý život nesměl pít víno a stříhat si vlasy. V oné době Pelištejci vládli v zemi Izraele a pro Židy bylo velmi těžké svrhnout jejich jho. Kdy Samason žil a působil lze těžko určit, ale zdá se, že to byla 1. polovina 11. století př. n. l. Samson měl nadpřirozenou sílu, která byla skryta v jeho vlasech. Samsona lze do určité míry přirovnat k my tologickému Herkulovi. Samson úspěšně bojoval proti Pelištejcům a ti něvěděli, jak ho přemoci.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
Cromwellova Anglie Mincovnictví v letech 1625–1658
Oliver Cromwell, rozporuplná postava anglických dějin, podle jedněch bojovník za práva a náboženskou svobodu národa, podle jiných zloduch, který popravil krále a nechal zničit korunovační klenoty.
Chudý venkovský šlechtic se stal úspěšným generálem a uznávaným vůdcem Anglie. Pohnuté období občanské války a commonwealthu zanechalo nesmazatelné stopy i v anglickém mincovnictví.
Stuartovská Anglie
Nástup skotských Stuartovců na anglický trůn přinesl Anglii období klidu a stabilizace. Jakub I. zanechal svému synovi zemi, kde panovník soupeřil o moc s parlamentem. Po nástupu Karla I. na trůn roku 1625, spory s parlamentem dále eskalovaly. Král požadoval peníze na válku s Francií, ale parlament, který měl na starosti výběr daní, odmítl. A tak král začal vybírat daně po svém. Donutil gentry k „dobrovolným“ půjčkám, jejichž odmítnutí bylo trestáno vězením, hrabství ležící u moře zase musela financovat loďstvo. Nové daně u parlamentu tvrdě narazily a ten požadoval roku 1628 potrestání králových rádců a oblíbenců a okamžité zrušení nových daňových opatření. Karel zareagoval rychle a s arogancí sobě vlastní rozpustil parlament. Dalších jedenáct let vládl bez něj. Karel byl ve výběru daní vynalézavý. Protože parlament nefungoval, král usoudil, že venkovská šlechta nemá v Londýně co pohledávat, a každému kdo byl ve městě přistižen hrozila tučná pokuta. Daň za užívání „králova“ moře se tak osvědčila, že ji musela platit i hrabství ve vnitrozemí. Karel rovněž oprášil dávno nepoužívané středověké zákony, jako bylo právo Královského lesa, a výnosným obchodem se stalo pořádání dražeb různých úřadů. Proti králi narůstal odpor napříč celou společností. Poslední kapkou v Karlově nešťastné politice byl pokus zavést ve Skotsku anglickou knihu modliteb a církevní organizaci. Rozezlení Skoti se vzbouřili, postavili armádu a v létě roku 1640 vpadli do Anglie. Král, který potřeboval peníze více než kdy předtím, byl nucen svolat parlament a ten si tentokrát kladl podmínky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
ZLATÉ MEDAILE.CZ