KRVAVÉ AFRICKÉ ZLATO
Krugerrand
V roce 2017 oslavil své 50. výročí jihoafrický . Ražbě nejstarší zlaté investiční mince předcházela největší zlatá horečka světa, válka a tvrdé politické boje. dokázal ovládnout mezinárodní trhy s drahými kovy, aby se v 80. letech stal obětí ekonomických sankcí. Jeho úspěch inspiroval další státy k ražbě zlatých investičních mincí.
Zlatá horečka a Búrská válka
Historie u začíná roku 1884 pr vním nálezem zlata ve Witwatersrandu, kvarcitovém hřebenu táhnoucím se 60 mil od východu k západu severně od Johannesburgu. V čer venci 1886 nalezl George Harrison na farmě v Langlaagte hlavní žílu a přihlásil svůj zábor u vlády Suid Afrikaanse Republiek. Začala největší zlatá horečka na světě. Zpráv y o nálezu se rychle rozšířily a do Jižní Afriky zamířili prospektoři od Austrálie po Kalifornii. Vše probíhalo několik let poklidně, ale prezident Jihoafrické republiky (často označované jako Transvaal) Paul Kruger měl obav y, že přicházející cizinci brzy přev ýší počtem původní búrské osadníky. Byly uvaleny v ysoké daně na dynamit prodávaný cizincům, ale to pouze pobouřilo horníky a dalo Britům záminku zabrat zlatonosná pole pro sebe. Konflikt vyeskaloval v Druhou Búrskou válku, která skončila kapitulací Búrů roku 1902. Britské impérium anektovalo nezávislé búrské republiky Transvaal a Oranžský svobodný stát a desítky tisíc vzpurných Búrů a jejich rodin uvěznilo v koncentračních táborech.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
Cromwellova Anglie Mincovnictví v letech 1625–1658
Oliver Cromwell, rozporuplná postava anglických dějin, podle jedněch bojovník za práva a náboženskou svobodu národa, podle jiných zloduch, který popravil krále a nechal zničit korunovační klenoty.
Chudý venkovský šlechtic se stal úspěšným generálem a uznávaným vůdcem Anglie. Pohnuté období občanské války a commonwealthu zanechalo nesmazatelné stopy i v anglickém mincovnictví.
Stuartovská Anglie
Nástup skotských Stuartovců na anglický trůn přinesl Anglii období klidu a stabilizace. Jakub I. zanechal svému synovi zemi, kde panovník soupeřil o moc s parlamentem. Po nástupu Karla I. na trůn roku 1625, spory s parlamentem dále eskalovaly. Král požadoval peníze na válku s Francií, ale parlament, který měl na starosti výběr daní, odmítl. A tak král začal vybírat daně po svém. Donutil gentry k „dobrovolným“ půjčkám, jejichž odmítnutí bylo trestáno vězením, hrabství ležící u moře zase musela financovat loďstvo. Nové daně u parlamentu tvrdě narazily a ten požadoval roku 1628 potrestání králových rádců a oblíbenců a okamžité zrušení nových daňových opatření. Karel zareagoval rychle a s arogancí sobě vlastní rozpustil parlament. Dalších jedenáct let vládl bez něj. Karel byl ve výběru daní vynalézavý. Protože parlament nefungoval, král usoudil, že venkovská šlechta nemá v Londýně co pohledávat, a každému kdo byl ve městě přistižen hrozila tučná pokuta. Daň za užívání „králova“ moře se tak osvědčila, že ji musela platit i hrabství ve vnitrozemí. Karel rovněž oprášil dávno nepoužívané středověké zákony, jako bylo právo Královského lesa, a výnosným obchodem se stalo pořádání dražeb různých úřadů. Proti králi narůstal odpor napříč celou společností. Poslední kapkou v Karlově nešťastné politice byl pokus zavést ve Skotsku anglickou knihu modliteb a církevní organizaci. Rozezlení Skoti se vzbouřili, postavili armádu a v létě roku 1640 vpadli do Anglie. Král, který potřeboval peníze více než kdy předtím, byl nucen svolat parlament a ten si tentokrát kladl podmínky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
ZLATÉ MEDAILE.CZ