150. VÝROČÍ BITVY U HRADCE KRÁLOVÉ Pamětní mince 200 Kč 2016 II
Bitva u Hradce Králové, známá také jako Bitva u Sadové nebo Bitva na Chlumu se stala rozhodující bitvou prusko-rakouské války.
Druhou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2016 je mince ke 150. výročí bitvy u Hradce Králové, kterou vydala Česká národní banka 29. června 2016 na základě vyhlášky č. 165/2016 Sb.
Odehrála se 3. července 1866 severozápadně od Hradce Králové a střetla se v ní vojska Pruského království v čele s králem Wilhelmem I. a náčelníkem generálního štábu generálem Helmuthem von Moltkem s vojsky Rakouského císařství a Saského království v čele s polním zbrojmistrem Ludwigem von Benedekem. Bitvy se zúčastnilo téměř půl milionu vojáků a jde tak o největší vojenské střetnutí na území dnešní České republiky, které skončilo rozhodujícím vítězstvím Pruska. V rakousko-saské armádě bylo téměř 6000 padlých, přes 8000 zraněných a přes 22 000 zajatých, v pruské armádě téměř 2000 padlých a 7000 zraněných. Po několika dalších menších střetech skončila prusko-rakouská válka podpisem mírové smlouvy (tzv. Pražského míru) 23. srpna 1866 v Praze.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
Korunová bankovka
Papírové peníze nemají tak dlouhou historii jako mince. Připomeňme si jen, kdy se na našem území začalo platit papírovými penězi – bylo to od roku 1762, tedy před 250 lety.
Samozřejmě to nebyly úplně první papírové peníze na světě, ty se objevily v Číně údajně ve 12. století a jejich existenci dovezl do Evropy mořeplavec Marco Polo. Zatímco mince se používaly od 7. století před naším letopočtem. Od počátku historie našich papírových platidel se tiskly hodnoty 1 (zlatý nebo koruna).
Když se řekne jednokorunová bankovka, tak je to v dnešní době už prakticky nepředstavitelné spojení. Tím spíše, když jsme svědky rušení haléřových mincí (také platily 1 haléřové mince), rušení 20 korunových a dokonce 50 korunových bankovek.
Ještě je třeba říci, že z formálního hlediska existovaly bankovky a státovky. V praktickém životě si tohoto rozdílu v názvu většinou nikdo nevšiml, ale přeci jen je zde jakýsi rozdíl. Mnemotechnickou pomůckou je to, že bankovku vydává emisní (cedulová) banka, státovku vydává stát (ministerstvo financí apod.). Na bankovce je tedy podepsán guvernér, pokladník či obecně někdo z centrální banky, na státovce je podepsán ministr financí.
Při popisu papírových platidel bude dále použit vždy správný název bankovka/státovka, ale v běžném textu si dovolím používat slovo bankovka pro oba významy.
V historii Československa ale i dalších období jsme platili celou škálou hodnot, většinou od jednokorunových bankovek až po 5000 koruny. Například první československá emise (mimochodem státovek) s datem 15. 4. 1919 byla tištěna v celé řadě tiskáren, různými tiskovými technikami a také na různé úrovni. Škála nominálů byla 1 Kč, 5, 10, 20, 50, 100, 500, 1000 a 5000 Kč. Větší rozptyl hodnot v naší historii již možný nebyl a není.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.
ZLATÉ MEDAILE.CZ