PRÍSPEVOK K SPOLOČNÉMU OBEHU uhorských a pražských grošov
1. júna 2009 sa našiel na poli medzi katastrami obcí Čataj a Boldog (okr. Senec) menší súbor grošov.
Mince boli roztrúsené na ploche približne 20x10 m. Miesto nálezu sa nachádza na poľnohospodárskej pôde, ktorá je systematicky obrábaná niekoľko desaťročí. Z toho dôvodu môžeme predpokladať, že ide o jeden nálezový súbor rozťahaný orbou.
Popis mincí
Napriek tomu, že nález pozostáva len z troch uhorských a jedného pražského groša, ide o zaujímavý súbor mincí. Jeho význam spočíva v tom, že sa oba druhy mincí nachádzali pohromade a tvorili jednu finančnú hotovosť. Pražské groše patrili v Uhorsku medzi veľmi dôležité mince, ktoré nahrádzali v menových pomeroch chýbajúci stredný nominál. Ich obeh uľahčil aj fakt, že Uhorsko bolo na začiatku 14. storočia v hospodárskej kríze. V krajine sa razili len denáre a oboly malých rozmerov. Okrem toho tu obiehali rôzne zahraničné razby, z ktorých boli najpočetnejšie viedenské fenigy a pražské groše. Tie sa presadili v Uhorsku krátko po ich začatí razby v Čechách v roku 1300. Prvýkrát sa v listinách objavujú už okolo roku 1308, kedy sú známe ich najstaršie zmienky.3 Po uvedenom období sa vyskytujú v písomných prameňoch čoraz častejšie a ich nárast je markantný po roku 1317.4 Zmienky o českých grošoch sú známe z takmer celého územia Uhorska, čo môže dokladať ich používanie vo veľkej časti krajiny.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (29) Ražba medailí, které se nikdy neprodávaly
Mincovní výroba má v sobě zvláštní kouzlo.
Většina lidí si tuto práci po právu spojuje s ražbou oběžných mincí. Což je správné chápání jejich historické i současné úlohy – zprostředkování směny zboží, zkrátka role oběživa. Funkce pamětních mincí, respektive pamětních medailí je zásadně jiná. Slouží k připomenutí nebo oslavě nějaké události.
Pokud jsou medaile vyrobeny z drahého kovu, pak jsou zároveň tezaurací hodnoty kovu odvozené od příslušné hmotnostní jednotky. Všechny uvedené příklady se těší zájmu numismatiků a sběratelů, což v tržním systému znamená, že jejich hodnota se dá vyjádřit v příslušné peněžní jednotce. V naší republice je to zatím koruna česká, ve světě je stále nejpoužívanější americký dolar. Veškeré ražby, které jsem ve svých vzpomínkách zmiňoval, měly charakter zboží. Jejich ceny byly určovány na principu poptávky a nabídky, včetně aktuálních burzovních cen kovů. Jak jednoduché. V mincovně však v průběhu let vznikaly medaile, které do uvedených vzorců nelze zařadit. Především se jejich cena neřídila tržními pravidly a nebyly předmětem koupě a prodeje. Bystrého pozorovatele a znalce základů ekonomie přepadne pokušení odpovědět: „Takový výrobek nemůže existovat.“ Principiálně má pravdu, ale fakticky takové ražby vznikaly. Jsou vzácné a nedají se koupit.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
ZLATÉ MEDAILE.CZ