100 a 200 Kč 2018
Nové varianty českých bankovek
Česká národní banka uvedla do oběhu uvádí nové vzory bankovek v nominální hodnotě 100 Kč a 200 Kč. I když celkový vzhled bankovek zůstává na první pohled zachován, nová platidla mají posílenou ochranu proti padělání a umožňují snadnější zpracování na technických zařízeních. Díky novým stokorunám a dvousetkorunám se tak sjednotí podoba všech českých bankovek.
Hlavním motivem bankovky 100 Kč zůstává Karel IV., zatímco v případě bankovky 200 Kč to je i nadále Jan Amos Komenský. Stokoruny uvedené do oběhu v letech 1995 a 1997 a dvousetkoruny, které byly vydány v letech 1996 a 1998, zůstanou i nadále v platnosti a budou postupně nahrazovány novým vzorem v závislosti na svém opotřebení.
„Novými vzory stokoruny a dvousetkoruny završujeme tzv. inovovanou emisi českých bankovek, zahájenou v roce 2007. Změny spočívají zejména v nových prvcích proti padělání. Umožní však také oboustranné zpracování bankovek na moderních strojích, a tudíž efektivnější zajištění hladkého peněžního oběhu, což je jeden z hlavních úkolů České národní banky,“ uvedl k emisi guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
Československé svatováclavské dukáty Geneze slavné mince
Letos uplyne již devadesát let od doby, kdy spatřily světlo světa první československé svatováclavské dukáty.
Přesto, že se razily v mincovně v Kremnici, která byla po staletí proslulá ražbou uherských zlatých mincí,1 navázaly nové československé dukáty nikoli na uherské, ale na české dukátové ražby.
Na českých dukátových ražbách se od 15. do 17. století uplatňoval obraz českého zemského patrona sv. Václava. Na líci svatováclavských dukátů pak byl samozřejmě umístěn malý československý státní znak.2
Jak jsem již při jiné příležitosti na jiném místě uvedl,3 stal se svatý Václav již v raném středověku symbolem panovnického rodu Přemyslovců a českého státu. Se svatováclavskými motivy se na českých vládních ražbách setkáváme od prvních let 11. století až do počátku 17. století. Zatím nejmladší evidovanou vládní ražbou s postavou sv. Václava je pražský dukát císaře Matyáše nesoucí letopočet 1612.4 V 19. století se stal kult sv. Václava nosným tématem českého národního obrození a hrál velkou úlohu v emancipačních snahách českého národa i v době zápasu o samostatný stát. Je nesporné, že svatováclavská tradice velmi úzce souvisí s tradicí budování nezávislého svobodného státu. Není proto divu, že se ke svatováclavské tradici na počátku 20. století přihlásil i náš nově vznikající stát. Nově byla svatováclavská tématika oživena na jubilejních československých svatováclavských dukátech ražených v kremnické mincovně od roku 1923, tedy od roku, na který připadlo páté výročí vzniku republiky. Nejednalo se však o běžnou minci, ale o minci obchodní – tedy minci z drahého kovu vydávanou státem, která nemá určenu nominální hodnotu. Zatímco u běžné mince hraje její nominální hodnota nejdůležitější roli, u obchodní mince je rozhodující obsah drahého kovu. Podle něj potom má mince proměnlivou hodnotu na základě aktuálního kurzu vycházejícího z nabídky a poptávky. Takovéto novodobé dukátové ražby, naše i světové, jsou určeny pouze k zahraničnímu obchodu nebo plní funkci jako ražby tezaurační, reprezentační, sběratelské nebo pamětní.5
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
ZLATÉ MEDAILE.CZ