Rekordní dražba Nové nejdražší mince
Nejdražším českým mincím jsme se věnovali v pátém čísle loňského ročníku.
Je to ale téma, které se neomrzí. Zvlášť když se pořadí na špičce tak často mění. A změnilo se i v prosinci.
V 52. aukci firmy AUREA Numismatika konané v sobotu 7. 12. 2013 se dražila výjimečná nabídka mincí, převážně vysokých dukátových nominálů. Tuto aukci jsme v minulém čísle avizovali s tím, že možná padne další rekord. A tak se také stalo.
Na prvním místě musíme zmínit téměř unikátní saský 20dukát 1610, unikátní nejen vzácností, ale i luxusní zachovalostí. Z vyvolávací ceny 2,2 mil. Kč vystoupal až na neuvěřitelných 6,5 mil. Kč (bez aukční přirážky) a zařadil se tak na první místo v historické tabulce nejdráže prodaných mincí v českých aukcích všech dob (dosud byl nejdráže prodaný ruský zkušební rubl carevny Anny z roku 1730 za 5 mil. Kč, 5,5 mil. Kč s dražební přirážkou, v roce 2003 z Prokopovy sbírky). Další miliónové dražby z této aukce jsou dva 10dukáty – zimního krále Friedricha Falckého a vévody Albrechta z Valdštejna (4,05 mil. Kč a 2,6 mil. Kč). Poslední položka prodaná za milion korun byl velmi vzácný pražský tolar Ferdinanda II. z roku 1630, s největší pravděpodobností zkušební nebo darovací mince. V aukci byly nabízeny i mince za nižší částky, přesto v řádu statisíců bylo prodáno množství mincí. Aukce se tak zařadí mezi sběratelské události nejen sezony, můžeme říci, že událostí několika posledních let.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
PRAŽSKÉ TŘÍKREJCARY
se značkou mincmistra Tobiáše Schustera a jeho ženy Doroty (příspěvek k typologii vládních ražeb císaře Ferdinanda II.)
Před pár lety jsem v několika svých příspěvcích k problematice českých ražeb císaře Ferdinanda II. předeslal, že toto období českého mincovnictví může být ještě dlouho poměrně bohatým zdrojem nových dílčích poznatků, které bude možné v budoucnu využít při vytváření komplexního soupisu českých ražeb – tzv. „Corpus Nummorum Bohemicorum“.
Tobiáš Schuster pocházel ze zámožného patricijského rodu Schusterů. Jeho otec Jan Schuster byl dlouhá léta zemským prubířem kovů. Dne 16. září 1608 byla rodina Schusterů povýšena do stavu tzv. erbovních měšťanů a Janu Schusterovi byl císařem Rudolfem II. udělen znak a predikát „z Goldburgu“. Erbovní znamení, umístěné v modrém kolčím štítu, má podle Adolfa Karlovského vztah k rodové řemeslné tradici. Znamení tvoří na zlatém trojvrší dvě koule nad sebou, spodní stříbrná, vrchní zlatá. Přikryvadla jsou vpravo černá, vlevo stříbrná oboustranně zlatě podšitá. Přílba na štítu je opatřena korunou. V klenotu je z koruny rostoucí stříbrný nekorunovaný dvouocasý lev, držící v pozdvižené pravé přední tlapě zlato-černě podélně pruhovaný prapor. (obr. 1) Další erbovní list byl udělen 10. listopadu 1627 bratrovi Tobiáše Schustera, pozdějšímu primátorovi Karlu Felixovi Schusterovi z Goldburgu. V tomto případě se patrně jednalo o tzv. polepšení erbu tím, že u měšťanských erbů obvyklá přílba kolčí byla nahrazena otevřenou přilbou turnajovou (mřížkovou).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
ZLATÉ MEDAILE.CZ