Ze světa kovových známek (26)
České chmelové známky I
Chmelové známky jsou svým počtem nejobsáhlejší skupinou českých peněžních (hodnotových) známek svým výskytem koncentrovanou na poměrně malé teritorium Žatecka, Lounska a Rakovnicka a v menší míře na regiony Úštěcka, Litoměřicka, Roudnicka a Mělnicka.
Chmelové známky, jež patří do kategorie pracovních či mzdových známek, měly dvě hlavní funkce, jako stvrzenky potvrzovaly množství odvedené práce a coby poukázky nárok na finanční odměnu. V ojedinělých případech se jimi dalo platit tam, kde byla známa jejich hodnota, kupříkladu v hostinci, který patřil zaměstnavateli. Cena za načesaný věrtel byla domluvena mezi chmelaři a česáči pro každou sklizeň a v meziválečném období se pohybovala kolem tří korun. Za práci nad normu a o nedělích byly příplatky. Z hlediska způsobu v ýroby lze chmelové známky rozdělit na takzvané kovářské, zhotovené z ústřižků plechu místní kovárnou či podomácku (obr. 1), a známky ražené jako mince v odborných závodech - ražebnách. Zde se zaměříme na druhý ty p, známky ražené strojně. Většina českých odborně ražených chmelov ých známek je z ikonograf ického hlediska poněkud uniformní. Na lícní straně je uvedená zpravidla celá adresa v ydavatele, na rubu hodnota 1/42 , 1 věrtel nebo Viertel či písemný údaj, že jde o chmelovou známku (Známka na chmel, Chmelní známka, Hopfenmarke apod).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
100 Kč 2019
První česká pamětní bankovka
Zpravidla vás informujeme o emisi nových českých pamětních mincí. V tomto čísle můžeme vůbec poprvé pojednat o emisi pamětní bankovky, nominální hodnoty 100 Kč ke 100. výročí budování československé měny, kterou vydala Česká národní banka 31. ledna 2019 na základě vyhlášky č. 20/2019 Sb. Jedná se nejen o první pamětní bankovku ČNB a české měny, ale de iure naši první pamětní bankovku vůbec.
Historie budování samostatné československé měny se začala psát brzy po vzniku Československa na konci roku 1918. Reakcí na nedostatek zákonného rakousko-uherského oběživa byla příprava poukázek Zemské banky království Českého, ale rychlá změna hospodářské situace vedla prvního československého ministra financí Aloise Rašína k urychlení příprav měnové reformy a osamostatnění československé měny formou okolkování bankovek Rakousko-uherské banky vyšších nominálních hodnot. Na základě tzv. zmocňovacího zákona z 25. února 1919 došlo k uzavření státních hranic, kolkování bankovek a ve dnech 3.– 12. března i k jejich výměně, při níž byla zadržena polovina soukromé držby oběživa podléhajícího okolkování.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
ZLATÉ MEDAILE.CZ