Vojevůdce na papíře Jan Žižka na bankovkách
Vděčným motivem našich domácích bankovek vždy byly významné osobnosti naší bohaté historie. Jednou z nejčastěji vyobrazovaných postav je tak vedle Tomáše Garrigue Masaryka především Jan Žižka z Trocnova.
Už v době národního obrození a zejména během první republiky vzrostl velký zájem o husitství a osobnosti s ním spojené. Velmi silně se k husitské tradici hlásily především československé legie, kde zejména v Rusku působilo hned několik pluků nesoucí jméno tohoto našeho předního vojevůdce. Po válce na téma husitství vznikla i celá řada knih, z nichž jednou z nejvýznamnějších je známá trilogie od Josefa Pekaře Žižka a jeho doba.
Vrcholem prvorepublikové oslavy legionářské tradice měl být také vítkovský památník, dokončený byl ale až po druhé světové válce. Zde stojící socha Jana Žižky je dodnes
jednou z největších jezdeckých soch v Evropě. Velký rozmach zájmu o Žižku a husitství jako takové zaznamenáváme po druhé světové válce a především v padesátých a šedesátých letech, tedy v době kdy tuto část naší historie zneužili komunisté ke své propagandě.
Je ovšem nutno podotknout, že vedle mnoha řádů, plaket a vyznamenání, vznikají i odborné a dodnes nepřekonané publikace například ta od F. M. Bartoše. Ve všeobecně panujícím zájmu o husitství tak není divu, že se toto téma přeneslo i na nově vznikající papírová platidla.
Během více jak čtyřicetileté vlády komunistického režimu se tak vydaly hned čtyři vzory bankovek nesoucí Žižkův por trét.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
HLADOVÁ KORUNA Letákové akce Rádia Svobodná Evropa
Komunistickým pučem v únoru 1948 se dosud lavírující Československo jednoznačně začlenilo na stranu socialistického bloku v čele se Sovětským svazem.
Represe nejen skutečných, ale i domnělých odpůrců režimu na sebe nedaly dlouho čekat. Čistky v armádě a veřejných institucích, které nenápadně započaly po osvobození, nabraly po převratu nebývalých otáček.
Už ve svém fultonském projevu v březnu 1946 označil Winston Churchill novou politickou situaci termínem „železná opona“, kdy se válka mezi někdejšími spojenci přenesla z bojišť k řečnickým pultům. Uzavřené hranice stěžovali komunikaci mezi oběma stranami a tím i šanci nejen oslovit, ale především ovlivnit veřejné mínění na druhé straně. V květnu 1951 tak v Mnichově vzniká rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa (Radio Free Europe), jejíž nedílnou součástí se stala i česká sekce, v jejímž čele stál až do roku 1961 Ferdinand Peroutka. Cílem stanice bylo šířit informace o mezinárodním dění z pohledu západních států na území východního bloku. Nová stanice zde nabízela plnohodnotný celodenní program se schématem podobným Českému rozhlasu, ale s diametrálně odlišným obsahem
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
ZLATÉ MEDAILE.CZ