Neustadt an der Aisch
Vzácný městský fenik
Starší dějiny města Neustadt an der Aisch se většinou rozdělují na čtyři části. První období zahrnuje časový úsek od nejstarších dob až po postoupení města norimberskému purkrabství v roce 1285. Druhé období představuje Neustadt pod vládou norimberských purkrabí a markrabích z Baireuthu (Brandenburg) od roku 1285 do roku 1791. Třetí období zahrnuje události z let 1791-1810, kdy bylo město pod pruskou královskou svrchovaností a čtvrté po roce 1810, kdy bylo včleněno do bavorského království.
Město Neustadt an der Aisch ležící dnes v německé spolkové zemi Bavorsko (Bayern), vládní okres střední Franky (Mittelfranken), okres Neustadt an der Aisch–Bad Windsheim má přes 12 tisíc obyvatel. Kromě toho, že je sídlem okresu, je i v ýznamným hospodářským a kulturním centrem západní části středních Frank. První písemná zmínka o něm pochází přibližně z poloviny 8. století. Jeho historie tak plyne již téměř třináct století. Již v letech 741/742 je v souvislosti s placením desátků nově zřízenému biskupství Würzburg připomínán francký královský dvorec Riedfeld ležící u brodu přes řeku Aisch na staré obchodní a vojenské cestě vedoucí z Frankfurtu nad Mohanem do Norimberka.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
Emise C II Nevydané bankovky a státovky
V průběhu a především po skončení druhé světové války se v československém peněžním oběhu
vyskytovalo hned několik vzorů papírových platidel.
Zatímco druhou měnovou reformou1
se podař ilo částečně konsolidovat rozdílné ekonomické poměry v české a slovenské části republiky, tak i nadále zde zůstávala nevyřešená otázka volného / vázaného trhu a také několikerých druhů obíhajících platidel.
Od druhé poloviny čtyřicátých let tak Národní banka Československá (NBČS) ve spolupráci s ministerstvy financí (MF) a školství započala přípravy na nových mírových bankovkách, které by postupně nahradily stávající provizorní platidla. Nejdále v tomto směru pokročily práce na trojici nám dnes dobře známých a sběrateli hojně vyhledávaných bankovek o nominálních
hodnotách 20, 100 a 1000 Kčs označované jako emise C II.
Ve sběratelské praxi se však můžeme setkat s tím, že do této emise bývají někdy řazeny i nevydané 10 Kčs vzor 1953 a 5000 Kčs vzor 1952, s jejichž nátisky se v různé fázi rozpracovanosti lze ojediněle setkat. Je však nutno zmínit, že jde o řazení de facto nesprávné, neboť pomineme-li skutečnost, že s jejich tiskem nebylo nikdy započato tak jak desetikoruna, tak pětitisícikoruna jsou nerealizovaná platidla tvaru B. V archivních materiálech se poté krom těchto dvou nominálů můžeme dočíst i o nerealizovaných2 5, 50 a 500 Kčs z kterých, vyjma pětikoruny, známe rovněž jen dílčí návrhy a tiskové zkoušky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.
ZLATÉ MEDAILE.CZ