KANADA; 10 $ [PICK#112A] 2017
Canada‘s 150th Anniversary
Centrální banka Kanady (Bank of Canada/Banque du Canada; dále BC) emitovala k 1.6.2017 zcela novou polymerovou bankovku o nominální hodnotě 10 kanadských dolarů (CD$; CAD). Odpovídající katalogizace podle BC je B377, klasická katalogizace je Pick#112a. Bankovka navazuje na velmi úspěšné emise z let 2011–2015 (výroční bankovka Queen Elizabeth II). Bankovní hmota obsahuje až 25 % hybridního substrátu a 75 % biaxiálně orientovaného polypropylenu (=BOPP).
Bankovka má jemně fialovou barvu a rozměry 152 x 70 mm. Je vybavena celou řadou moderních ochranných prvků, ale současně postrádá klasické součásti bankovek papírových. Nenajdeme proto vodoznak, konfety ani UV pozitivní vlákna, ochranný proužek (povrchový ani komponovaný do bankovní hmoty) a bankovka zcela postrádá UV ochranu. Na bankovce je dobře viditelný optický znak pro nevidomé v podobě čtyř teček formátu čtverce, který je na povrchu bankovky viditelný dvakrát a to vedle sebe vlevo nahoře na aversu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
Úvod do grošového období (7) Technologie výroby mince a numismatická terminologie
Pro období vrcholného středověku lze mincovní výrobu shrnout takto: Drahý kov byl po příchodu do mincovny dále zpracováván dočišťováním od zbytkových příměsí z hutní výroby.
Následovalo legování, zpravidla přídavkem mědi, pro získání mincovní slitiny o zákonem předepsané ryzosti.
Takto získaná slitina byla odlévaná do tzv. barchanu – zvláštní plátěné formy smáčené vodou. Po následujícím nutném žíhání byl odlitek – tzv. cán, roztepán do podoby pásku (plechu), z něhož mincíři vystřihovali již konkrétní polotovar pro ražbu – nejčastěji kruhový, ale např. i čtverhranného tvaru (mince s tzv. čtyřrázem).
Takto získaný polotovar, nazývaný dobovou terminologií střížkem, byl podroben dalším technologickým operacím, klopování a kvečování, jejichž účelem bylo otupení otřepů po obvodu a vyrovnání stříháním pokrouceného střížku. Po následném žíhání byla ještě zařazena operace bělení, kdy byly výrobní polotovary zbavovány okují vzniklých během žíhání, očištěny od nežádoucích nečistot a chemickou cestou byla vytvořena tenká povrchová vrstva jakostnějšího kovu.
Završením náročného technologického procesu výroby mince byla ražba. Dříve než k ní mohli přistoupit, bylo nutné, aby zvláštní, často nezávislá dílna zhotovila mincovní razidla.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
ZLATÉ MEDAILE.CZ