Hyperinflace v Zimbabwe II.
Hned první lednové dny nenechaly nikoho na pochybách, že jsme ve víru hyperinflace. V obchůdcích ozdobených během svátků třpytivými čínskými řetězy se objevily tabule s nápisy na
prodej či zavřeno navždy.
Těch pár tisíc lidí, kteří v Harare ještě měli práci, ji ztratilo ze dne na den, na výpovědní dopisy nebyl ani papír a stejně by je stěží někdo doručil.
Během prvních lednových týdnů, stále bylo fantastické léto, se již pravidelně ohlašovaly výpadky proudu a v mnoha částech města začínal hon na potraviny. Mezitím nás centrální
banka promptně informovala o vydání nové série bearer cheques v hodnotách 1, 5 a 10 milionů zimbabwských dolarů. Během několika desítek hodin se každý, kdo byl ještě v Harare za práci placen, se stal milionářem. Jedním z nejchudších na světě…
Standardní zásobování přestávalo fungovat, venkovu se nevyplácelo dovážet do města, pohonné moty byly jen na černém trhu. Porážka dobytka byla řízena státem a tak zdaněna, že jatka kolabovala. Mouka se z rozkazu Mugabeho přednostně přidělovala represivním složkám, olej, parafín byly vzácností a o cukru se hovořilo tónem, jakým se vzpomíná na podivuhodné pohádkové bytosti. Ceny chleba byly stanoveny vládou a byl ho nedostatek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012.
KRIZE OBĚŽIVA V ANGLII NA KONCI 17. STOLETÍ (1) Padělatelé, okrajovači a William Chaloner
Anglie byla koncem 17. století rájem pro padělatele.
Ručně ražené mince přímo sváděly k padělání a okrajování mincí bylo celonárodní zábavou již od středověku. Koruna se sice pokoušela problémy řešit zavedením strojové ražby, ale padělatelé brzy dokázali prolomit nové ochranné prvky. Anglické stříbro mizelo ve velkém do Francie a obyvatelstvo se bouřilo. V neklidné době se objevil padělatel, který měl ambice i schopnosti: William Chaloner.
Anglické oběživo koncem 17. století
Koncem 17. století obíhaly v Anglii převážně starší ručně ražené mince. Ty byly díky svému opotřebení a nepravidelnému tvaru snadnou kořistí podnikavých jedinců, kteří z nich s pomocí nůžek a pilníků okrajovali zlomky stříbra. Ručně ražené mince nepředstavovaly žádnou výzvu ani pro padělatele. Falza byla odlévána z běžných kovů jako olovo nebo měď a poté postříbřena. Problémy s paděláním a okrajováním měly odstranit nové strojově ražené mince. První pokusy se strojovou ražbou proběhly již za vlády Alžběty I., kdy Francouz Eloye Mestrelle roku 1561 použil koňskou silou poháněný šroubový lis. Kvalita strojově ražených mince byla nepoměrně vyšší ale Mestrelle byl jako cizinec neoblíbený a jeho stroje byly pracovníky mincovny vnímány jako hrozba pro jejich zaměstnání.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
ZLATÉ MEDAILE.CZ