Krteček v aukci Medaile pomáhá postiženým dětem
Praha – Téměř 200 000 korun vynesla dobročinná aukce medailí, které jsou věnovány
památce legendárního českého výtvarníka a režiséra animovaných filmů Zdeňka Milera.
Hlavním předmětem dražby se stala světově unikátní medaile z ryzího zlata s pořadovým
číslem 1. Projekt iniciovala Pražská mincovna a. s., která výtěžek věnovala Nadaci Zdeňka
Milera. Aukce se konala koncem října v prostorách hotelu Kempinski v Praze.
Až na částce 150 000 korun se zastavila dražba pamětní medaile z ryzího zlata, na níž je zobrazen světově proslulý Krteček a jeho pohádkoví kamarádi. Lícní stranu zdobí portrét autora této nesmrtelné postavičky Zdeňka Milera, od jehož skonu uplynul loňského 30. listopadu přesně rok.
Vyvolávací cena tohoto výjimečného kousku o hmotnosti jedné trojské unce (31,1 g) byla pětačtyřicet tisíc korun. Celou emisi ve zlatém provedení přitom představují pouhé dva exempláře! Ten druhý věnovala Pražská mincovna rodině Zdeňka Milera a nebude obchodován.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.
Ze světa kovových známek (2) Platidla internačních táborů
Platidla s platností zřetelně ohraničenou plotem z ostnatého drátu nebo vysokou zdí prorostlou palebnými posty, to jsou táborová platidla – platební prostředky moderní společnosti.
Převážná většina těchto platidel vznikla ve XX. století1, kdy četné válečné konflikty, počínajíce búrskou válkou (1899–1902), byly příznivou dobou pro vznik a široké rozšíření platidel zejména zajateckých táborů, které pro internované nepřátelské vojáky tiskly či razily obě bojující strany2. Totalitní režimy XX. století zavedly v koncentračních a pracovních táborech a věznicích speciální platidla i v mírových dobách3, zvláštní platidla s označením Quittung (potvrzenka) obíhala v Němci zřízených židovských ghetech druhé světové války.
Většina táborových platidel – poukázky a potvrzenky, patří do oblasti notafilie. Mince a kovové známky byly ve válečných dobách raženy pro nedostatek kvalitních barevných kovů ponejvíce ze zinku, železa a hliníku4, a tak vzhledově připomínají soudobá nouzová platidla. Táborová platidla však nebyla vydána pro nedostatek oběživa v době krize peněžního systému a nejsou tudíž nouzovými platidly, s nimiž byla v minulosti často i na základě vnější podoby v numismatické literatuře spojována a zaměňována. Měla většinou charakter peněžních pracovních známek5, které byly popsány v M+B 1/2011. Jejich nominální hodnota zněla na domácí měnu, nemusela ale být striktně závislá na jejím kurzu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
ZLATÉ MEDAILE.CZ