Heraldika na mincích a medailích (2) Středověk – krása střídmosti a sdělnosti
Pro heraldiku bylo celé 14. a částečně i 15. století zlatým věkem.
Erby byly vytvářeny a užívány s respektem a přirozeným vkusem. Tomu také odpovídala péče věnovaná jejich provedení. Obsah i forma byly v rovnováze. To všechno platilo také pro mincovní obrazy. Jejich umělecká úroveň snese bez potíží srovnání se znaky na gotické architektuře, v knižní i na nástěnné malbě, na tapiseriích i na dílech uměleckého řemesla.
Jednoho zimního dne roku 1300 přijal král Václav II. na pražském hradě svého kancléře Petra z Aspeltu provázeného třemi cizinci. Kancléř, jinak také basilejský arcibiskup a vynikající diplomat, byl pro krále Václava, předposledního Přemyslovce na českém trůnu, nenahraditelným rádcem. Také toho dne přicházel v závažné věci. Na řadě byla mincovní reforma, kterou kancléř pomáhal připravovat. Král věřil, že Rinieri, Appardi a Cino, tři odborníci z Florencie, které Petr z Aspeltu angažoval, odevzdají dobrou práci. A nezklamal se. Ještě v červnu téhož roku byla zaražena jeho „věčná mince“ pražský groš.
Nové platidlo sice nebylo věčné, razilo se však takřka 250 let a jeho význam byl už na počátku mimořádný. Pražský groš se stal jedním ze symbolů politické a ekonomické síly Českého království ve 14. století. Tomu odpovídala i výtvarná podoba mince. Šťastně se v ní snoubily umělecké vlivy italské a francouzské, tedy ne už jen německé, jako v minulém století. Razidla byla prací italských mistrů a inspirací byl francouzský groš z Tours.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
Medaile na návštěvu císaře Františka Josefa I. v Liberci Chyboražba medaile z roku 1891
Numismatické památky spojené se Všeobecnou zemskou a jubilejní výstavou konanou v roce 1891 v Praze patří k oblíbeným sběratelským námětům a jsou ozdobou mnohých veřejných i soukromých sbírek.
Přesto lze i dnes po více než sto dvaceti letech od konání výstavy ještě objevit při pozorném studiu sbírkových fondů dosud nepopsané exempláře (např. jiný použitý materiál, varianty provedení nápisů, opisů, detaily reliéfu a v neposlední řadě i chyboražby). Jeden takový podle mého názoru dosud neznámý exemplář bych chtěl po krátkém úvodu numismatické veřejnosti dále představit.
Všeobecná zemská a jubilejní výstava se uskutečnila v Praze ve dnech 15. 5.–18. 10. 1891. Byla to hospodářská a společenská výstava uspořádaná na oslavu jubilea první české průmyslové výstavy v Praze roku 17911. Snahy zorganizovat další podobnou výstavu v Čechách se totiž začaly objevovat již od třicátých let 19. století. Teprve až návrh z roku 1887, uspořádat výstavu na oslavu jubilea první průmyslové výstavy pod protektorátem císaře a krále Františka Josefa I. uspěl. Slavnostního zahájení výstavy se zúčastnili ministři
vídeňské vlády, poslanci zemského a říšského sněmu, představitelé české šlechty a podnikatelů. Císař František Josef I. se zahájení výstavy nezúčastnil. Výstava pak probíhala
za značného zájmu veřejnosti. Uvádí se, že výstavu navštívilo kolem 2,5 milionu platících návštěvníků. Dokonce byly dny, ve kterých jich bylo více než 50 tisíc..
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
ZLATÉ MEDAILE.CZ