Oldřich Kulhánek Odešel autor českých bankovek
„V mém díle naleznete torza lidských tváří, ruce prosící, ruce surové. Pro mě je symbol způsob, jak vyjádřit dobu, kterou žiji, místo, kde žiji. Tím symbolem je pro mě lidská tvář.
Lidská tvář se zalepenými ústy, lidská tvář ztrácející se v cárech papíru,” říkal o své
tvorbě autor současných českých bankovek Oldřich Kulhánek.
Narodil se 26. února 1940 v Praze. V letech 1958 až 1964 studoval grafiku na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru Karla Svolinského, mimo jiné autora československé bankovky
20 Kčs 1948 a 25 Kčs 1958 a 1961. První samostatnou výstavu měl v roce 1968.
Za své ostře kritické a výrazně ironické listy z let 1968 až 1971 jej společně s akademickým malířem Janem Krejčím v roce 1971 zatkla STB pro hanobení představitelů komunistických zemí, v kterých tehdejší pohlaváry iritovalo především vyobrazení Josefa
Stalina. Měsíc byl vězněn a následující roky jej s železnou pravidelností každých čtrnáct dní vyslýchali.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (28) Ražba pamětní medaile s portréty významných žen
o založení mincovny a rozkvět novodobého mincovního podnikání se zasloužili snaživci, kteří vyšli z bižuterní branže.
Bižuterie se hlavně vyrábí proto, aby zdobila ženy všech věkových kategorií a podtrhla a zvýraznila jejich krásu. krásu, kterou jim dala příroda, protože ony jsou těmi, které udržují náš živočišný druh před vyhynutím. naopak muži v původním významu jsou těmi, kteří pro zachování lidské existence vytvářejí nutné podmínky. Svojí fyzickou silou si přisvojili roli vládců, a proto se od pradávna jejich portréty objevují na ražbách mincí a medailí.
Mincovna tuto tradici přijala a ve svých ražbách mužský portrét s oblibou využívala. Nikdy jsem ale neopustil myšlenku, aby se na medailích objevila krása ženské tváře. Do roku 1997 nám scházel nějaký silný motiv, který by dal impuls, aby se mincovna ve své emisní tvorbě touto myšlenkou musela vážně zabývat. Takový okamžik přišel naprosto nečekaně. Nikdo nemohl tušit, že v noci ze 30. na 31. srpna 1997 při autohavárii přijde ve svých 36 letech o život Diana princezna z Walesu. Svět ji miloval pro její vznešenost a krásu, zároveň ji kritizoval pro její komplikovaný osobní život u anglického královského dvora. Škoda, že naše morálka a pohled na život slavných žen je tak poplatný zjednodušeným mediálním obrazům, které vytváří moderní sdělovací prostředky. Smrt je naštěstí konec pozemského utrpení i slávy. Princezna z Walesu je toho zářným příkladem.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
ZLATÉ MEDAILE.CZ