PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH
Minaret Malwiya
Pro tento díl jsem vybral bankovku, která je zajímavá pro své architektonické řešení stavby věže - minaretu Malwiya s vnější spirálovou rampou. Tato věž je součástí komplexu mešity Samarra a předlohu pro toto vyobrazení na bankovce najdeme ve středním Iráku severně od Bagdádu u řeky Tigris.
Bankovka této nominální hodnoty o rozměrech 130 x 66 mm působí na oko nenásilně, zajímavě, za což může právě zvolená škála barev. Její celkov ý vzhled s historickými motivy a jasně danou tématikou zaměřenou na arabský svět má zcela určitě v sobě patriotický nádech.
Historie
Tato věž má úctyhodné rozměr y – na v ýšku má 52 metrů v ysoký kužel a na šířku základny 33 metrů spolu se spirálovou rampou točenou odspodu proti směru hodinov ých ručiček. Vznik této Velké mešity s věží v Samaře se datuje do poloviny devátého století, kdy vládcem Samarr y je abbasidský chalíf Al-Mutawakkil (vláda 847861). Jeho vláda je symbolizována jako obdobím staveb velkých paláců a největších mešit na islámském území.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
Ze světa kovových známek (6) Telefonní známky
První známky do telefonních automatů byly u nás zavedeny některými pražskými hotely
a restauracemi patrně již v době mezi válkami1.
(Obr. 1 2, Obr. 2) V tomto období se do
veřejných telefonních stanic užívaly jednokorunové mince vzor 1922 (Ø 25 mm, 6,66
g). Podle metrologických údajů shodných s prvorepublikovou jednokorunovou mincí lze
usuzovat na telefonní známky u ražeb, kde to není z legendy ani obrazu zřejmé. (Obr. 3, 4)
Některé privátní telefonní známky se lišily průměrem i hmotností od soudobých mincí. Užití telefonního automatu tak bylo omezeno na držitele zvláštních známek, vydávaných provozovatelem telefonního automatu, zpravidla hotelem. Průměry těchto známek byly 27 a 29 mm. (Obr. 5)
Zvláštní známky do veřejných automatů vznikly až na počátku čtyřicátých let v období Protektorátu Čechy a Morava. Okolnosti vzniku protektorátních telefonních známek byly dostatečně popsány v literatuře, odkazuji tak na práci Likovský-Štemberg-Šůla (1997). Zde bych pouze uvedl, že výrobcem telefonních známek pro Telefonní automatovou akciovou společnost (TAAS) byla ražebna Vladimír Podivín Praha. Známky měly kompenzovat nedostatek
jednokorunových mincí vzor 1922 tezaurovaných obyvatelstvem do doby, než budou vyražené v dostatečném množství protektorátní jednokorunové mince. Dvojjazyčné českoněmecké známky byly ražené ve čtyřech značených emisích v celkovém nákladu 1 100 000 a jejich platnost byla ukončena na jaře 1944. Od ledna 1944 je v upravených automatech nahradily zinkové protektorátní jednokorunové mince. (Obr. 6)
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
ZLATÉ MEDAILE.CZ