Německá platidla po 2. sv. válce (4) Mince BRD a emise BBK II.
V minulé části našeho přehledu německých platidel jsme se krátce zmínili o emisi BBK I, ke které se později vrátíme v samostatném článku, v němž se budeme věnovat detailům kolem typologie a především číslování.
V dnešním díle se naopak zaměříme na mince Deutsche Bundesbank (DBB) z období let 1950–2001 a emisi BBK II.
Před samotným popisem platidel se nejdříve opět vrátíme o několik let nazpět. Po přijetí měnové reformy v červnu 1948 se vztahy mezi západem a SSSR značně vyhrotily. Na měnovou reformu se sovětské vedení rozhodlo zareagovat totální pozemní blokádou Berlína. Hlavní město se totiž podobně jako zbylé části Německa dělilo do čtyř sektorů pod správou jednotlivých okupačních mocností, ovšem svou geografickou polohou se jako celek nacházelo uvnitř sovětské zóny. Této izolace se rozhodl Sovětský svaz využít a pod záminkou ochrany jím kontrolované části Německa před spekulanty s měnou nechal uzavřít všechny přístupové cesty do města s úmyslem nechat obyvatele zcela vyčerpat a vyhladovět.
Stalin tímto krokem usiloval o prolomení odporu západu a rozšíření své sféry vlivu na celé Německo. Blokáda trvala od 24. 6. 1948 až do 12. 5. 1949. Během této doby se tak západní sektory Berlína ocitly odříznuty od veškerého pozemního zásobování a to včetně vodních cest a dodávek elektrické energie. Američané a Britové se k blokádě postavili čelem a bez „horkého“ konfliktu situaci vyřešili leteckým mostem. Díky jedinečné organizaci, technice a lidské dovednosti bylo během jedenáctiměsíční blokády dopraveno do Berlína na 2,2 milionu tun potravin, uhlí, stavebního materiálu a dalšího zboží v přibližně 277 000 letech1. Pro Sovětský svaz se však ve výsledku blokáda ukázala jako kontraproduktivní, neboť nejen že Stalin nedosáhl svých cílů, ale současně i kooperace mezi západními mocnostmi a německým obyvatelstvem stmelila vzájemné vztahy. Po ukončení blokády se západní spojenci vyslovili pro souhlas s novou západoněmeckou ústavou2 a 7. 9. 1949 vznikl nový stát Spolková republika Německo (Bundesrepublik Deutschland - BRD). Východní zóna na nastalou situaci 7. 10. 1948 zareagovala obdobně, když vyhlásila druhý německý stát a de facto sovětský satelit Německou demokratickou republiku (Deutsche Demokratische Republik - DDR).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
VELKÁ AUKCE SBÍRKY MINCÍ A MEDAILÍ FRANTIŠKA JOSEFA I.
15. a 16. aukce od firmy Macho & Chlapovič
Po úspěšném prodeji profilové sbírky Československých mincí a medailí z loňského roku, si Česko – Slovenský aukční dům připravil další lahůdku v podobě patnácté aukce, kde bude dražena sbírka mincí a medailí Františka Josefova s více než 600 položkami ve zlatě a stříbře. Následující šestnáctá aukce bude všeobecná a klasicky v ní nalezneme položky od Keltských mincí přes bohemika a uherské ražby, mince Habsburků, období Československa po světové mince, bankovky a vyznamenání. Nyní si pojďme blíže představit první z nich.
Habsburské panovníky po revolučních letech 1848–1849 rozšířil 2. prosince 1848 mladičký, teprve osmnáctiletý panovník František Josef Karel Habsburský z Boží vůle císař rakouský, král český, uherský, lombardský a benátský, dalmátský, chorvatský, slavonský, haličský, vladimirský a illyrský, král jeruzalémský, arcivévoda rakouský atd… Jeho vláda trvala úctyhodných 68 let, které jsou jasně patrné i na v ý voji portrétu panovníka na mincích od mladičkého chlapce, přes dospívajícího muže až k serióznímu zkušenému vladaři. Z numismatického pohledu to byla doba, kdy docházelo k několika zlomům, z konvenční a spolkové měny, se přešlo na tu korunovou. Renezanci zažilo také medailérství a rytci se mohli realizovat při nejrůznějších příležitostech (Střelby, návštěvní medaile, v ýstav y, v ýročí…).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
ZLATÉ MEDAILE.CZ