HRAD BOUZOV Zlatá mince 5000 Kč 2017 I
Třetí zlatou mincí nominální hodnoty 5000 Kč z cyklu Hrady České republiky je mince Hrad Bouzov, kterou vydala Česká národní banka 30. května 2017 na základě vyhlášky č. 119/2017 Sb.
Třetí zlatou mincí nominální hodnoty 5000 Kč z cyklu Hrady České republiky je mince Hrad Bouzov, kterou vydala Česká národní banka 30. května 2017 na základě vyhlášky č. 119/2017 Sb.
Bouzov byl původně gotický Hrad bergfritového typu, tedy stavba se štíhlou útočnou věží. Postaven byl na přelomu 13. a 14. století a prvními doloženými majiteli byli pánové z Búzova. V následujících staletích opakovaně měnil majitele a také svou podobu. Vybudován byl obytný kamenný palác, předhradní prostor obehnaný příkopem a poté i souvislá hradba, která posílila obranyschopnost hradu. Po požáru v 16. století zůstal přechodně neobydlen a v 17. století byl využíván jako pevnost a vězení. V roce 1696 byl hrad prodán Řádu německých rytířů, který ho nechal zchátrat. Až v letech 1895– 1910 byl hrad rozsáhle přestavěn do dnešní romantické podoby z prostředků velmistra Řádu arcivévody Evžena Habsburského. Některé stavby byly zbořeny a nahrazeny novými, jiné byly citlivě opraveny a prolíná se tak v nichněkolik stavebních slohů v čele s gotikou a renesancí. V roce 1939 byl hrad zabaven nacisty a sloužil jako skladiště konfiskátů, až v roce 1945 přešel do vlastnictví československého, nyní českého státu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
Mince v prostoru Stereoskopické zobrazení ve službách numismatika
Stereoskopické (někdy též poněkud nesprávně 3D) technologie jsou
dnes všude kolem nás, útočí na nás už nejen v kinech, ale i z obrazovek
moderních monitorů, televizorů a mobilních telefonů.
Stereoskopické (někdy též poněkud nesprávně 3D) technologie jsou dnes všude kolem nás, útočí na nás už nejen v kinech, ale i z obrazovek moderních monitorů, televizorů a mobilních telefonů. Podvědomě máme tzv. „3D“ technologie spojeny s faktem, že si za tyto high-tech vymoženosti budeme muset připlatit a výsledek ne vždy zcela splní naše očekávání. Ukážeme si, že ani jedno ani druhé není tak úplně pravda.
Stereoskopické obrázky jsou dokonce starší než klasická fotografie a k jejich vytvoření nebudeme mimo již běžně využívaného vybavení (fotoaparát, scanner) potřebovat žádné vymoženosti, které by nebylo možné pořídit doslova za pár desítek korun. Sami budete moci posoudit, zda může být možnost vytvořit a sdílet „3D“ zobrazení mince či detailu mincovního reliéfu numismatikovi v něčem přínosná, či zda se jedná o zpestření, které pouze nikterak významně rozšiřuje již stávající možnosti.
Návody, jak vytvořit podklady pro většinu běžných stereoskopických technik lze bez větších obtíží nalézt na internetu, velice kvalitně jsou v tomto ohledu zpracovány např.
stránky Klubu stereoskopické fotografie, kde si mohou zájemci o stereoskopické zobrazení nastudovat celou problematiku hlouběji.1 S nejmodernějšími technologiemi, kterým tento text není věnován, se může zájemce seznámit např. na stránkách Gali-3D.2 Velmi jednoduše lze říci, že ať už se jedná o aktivní či pasivní technologie, ve všech případech jde o doručení mírně odlišných záběrů do každého oka, což mozek interpretuje jako prostorový vjem (stejným způsobem vnímá naše mysl i okolní prostor). Předložený text si neklade za cíl vyčerpávajícím způsobem prezentovat problematiku všech dostupných stereoskopických technik, zaměřuje se především na ty snáze dostupné, tzv. pasivní „3D“ technologie. V následujícím textu se proto omezíme pouze na nejnutnější fakta a pojmy a ukážeme si některé tipy, které umožní zpracování kvalitních podkladů pro vytváření stereoskopického
zobrazení mincí nebo jejich detailů. Zájemcům o především historické aspekty stereofotografie je možné doporučit diplomovou práci M. Musila.3 Problematika anaglyfů je
podrobněji diskutována v diplomové práci H. Nečasové.4 Řadu vyčerpávajících informací včetně elektronických knih o stereoskopii lze nalézt na webu Stereoscopic Displays and
Applications (v angličtině).5
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.
