Bílé peníze Vladislava II. Jagellonského Stručný úvod do problematiky
Za vlády Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) se v roce 1483 v kutnohorské mincovně začalo s ražbou nového nominálu, a to bílého peníze.
Tato mince se následně, s určitými přestávkami, razila po dobu více než 130 let až do období protihabsburského stavovského povstání (1618–1620).
Přestože se mincovnictví Vladislava II. Jagellonského těší poměrně značnému zájmu numismatiků, pro jeho bílé peníze to neplatí. Ty stojí jednoznačně ve stínu
Vladislavových pražských grošů. Z tohoto důvodu nepřekvapí, že současná věda postrádá jejich moderní komplexní typologický rozbor, který nahrazují sice kvalitní, ale v ně
kterých ohledech zastaralé práce Karla Castelina. Navzdory jeho publikovaným příspěvkům se při popisech pozdějších nálezů setkáváme nezřídka jen s informací o počtu bílých
penízů v daném souboru, aniž by jim byla věnována nějaká další pozornost. O určitý koncepční posun ve studiu bílých penízů se dále pokusili již jen Jaroslav Šůla a Karel Peukert a nověji se jim věnoval Jiří Chvojka.
Již Emanuel Leminger konstatoval, že s ražbou bílých penízů, označovaných také jako denáry české, se započalo v pondělí před sv. Řehořem čili 10. března roku 1483. Jakost nového nominálu byla stanovena na sedm lotů (438/1000) a jeho hodnota na jednu sedminu pražského groše, resp. na dva malé (černé) peníze. Jako tyto nejstarší bílé peníze jsou v literatuře tradičně uváděny dvoustranné mince, které na lícní straně nesou obraz českého lva.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
100 Kč 2019
První česká pamětní bankovka
Zpravidla vás informujeme o emisi nových českých pamětních mincí. V tomto čísle můžeme vůbec poprvé pojednat o emisi pamětní bankovky, nominální hodnoty 100 Kč ke 100. výročí budování československé měny, kterou vydala Česká národní banka 31. ledna 2019 na základě vyhlášky č. 20/2019 Sb. Jedná se nejen o první pamětní bankovku ČNB a české měny, ale de iure naši první pamětní bankovku vůbec.
Historie budování samostatné československé měny se začala psát brzy po vzniku Československa na konci roku 1918. Reakcí na nedostatek zákonného rakousko-uherského oběživa byla příprava poukázek Zemské banky království Českého, ale rychlá změna hospodářské situace vedla prvního československého ministra financí Aloise Rašína k urychlení příprav měnové reformy a osamostatnění československé měny formou okolkování bankovek Rakousko-uherské banky vyšších nominálních hodnot. Na základě tzv. zmocňovacího zákona z 25. února 1919 došlo k uzavření státních hranic, kolkování bankovek a ve dnech 3.– 12. března i k jejich výměně, při níž byla zadržena polovina soukromé držby oběživa podléhajícího okolkování.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
ZLATÉ MEDAILE.CZ