Muzeum v Pelhřimově představuje expozici Šejnost
Muzeum Vysočiny Pelhřimov spravuje rozsáhlou sbírku medailí, plaket, plastik, modelů a kreseb z dílny významného českého sochaře-medailéra Josefa Šejnosta.
Pelhřimov, 3.6.2009 -
Josef Šejnost, rodák z Těšenova pod Křemešníkem patřil k předním českým umělcům kteří se věnovali medailérské tvorbě.
Dosavadní malá expozice tohoto umělce neodpovídala významu a hodnotě jeho díla. Po získání podstatné části pozůstalosti akademického sochaře Josefa Šejnosta a jeho syna akademického sochaře Zdeňka Šejnosta zahájilo Muzeum Vysočiny Pelhřimov budování nové a skutečně reprezentativní expozice těchto umělců. Vypracováním plánu a rozpočtu této expozice bylo přistoupeno k postupné realizaci ve čtyřech místnostech zámku Říčanských z Říčan.
Zámek pánů z Říčan
Otevírací doba:
březen – duben
Út - Pá: 9:00 - 12:00 a 13:00 - 16:00 h
So: 10:00 - 12:00 h
Ne: 13:00 - 15:00 h
květen – říjen
Út - Pá: 9:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00 h
So - Ne: 10:00 - 12:00 a 13:00 -17:00 h
Bílé peníze Vladislava II. Jagellonského Stručný úvod do problematiky
Za vlády Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) se v roce 1483 v kutnohorské mincovně začalo s ražbou nového nominálu, a to bílého peníze.
Tato mince se následně, s určitými přestávkami, razila po dobu více než 130 let až do období protihabsburského stavovského povstání (1618–1620).
Přestože se mincovnictví Vladislava II. Jagellonského těší poměrně značnému zájmu numismatiků, pro jeho bílé peníze to neplatí. Ty stojí jednoznačně ve stínu
Vladislavových pražských grošů. Z tohoto důvodu nepřekvapí, že současná věda postrádá jejich moderní komplexní typologický rozbor, který nahrazují sice kvalitní, ale v ně
kterých ohledech zastaralé práce Karla Castelina. Navzdory jeho publikovaným příspěvkům se při popisech pozdějších nálezů setkáváme nezřídka jen s informací o počtu bílých
penízů v daném souboru, aniž by jim byla věnována nějaká další pozornost. O určitý koncepční posun ve studiu bílých penízů se dále pokusili již jen Jaroslav Šůla a Karel Peukert a nověji se jim věnoval Jiří Chvojka.
Již Emanuel Leminger konstatoval, že s ražbou bílých penízů, označovaných také jako denáry české, se započalo v pondělí před sv. Řehořem čili 10. března roku 1483. Jakost nového nominálu byla stanovena na sedm lotů (438/1000) a jeho hodnota na jednu sedminu pražského groše, resp. na dva malé (černé) peníze. Jako tyto nejstarší bílé peníze jsou v literatuře tradičně uváděny dvoustranné mince, které na lícní straně nesou obraz českého lva.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
ZLATÉ MEDAILE.CZ