Mincovnictví USA: 13 kolonií v 17. století
Když se roku 1607 Jamestown stal první stálou osadou anglických kolonistů, byla Severní Amerika nebezpečnou divočinou.
Na východním pobřeží postupně vzniklo třináct kolonií, které se měly později stát základem USA. Jejich obyvatelé během 17. století urazili dlouhou cestu od bobřích kůží až po první vlastní mince.
Tabák a wampum: komoditní měna
Nově zakládané osady potřebovaly pro své další přežití a rozvoj nakupovat zásoby a vybavení přivážené loďmi z Anglie. Když roku 1630 dorazili puritáni do Massachusetts, obchod zde probíhal s pomocí barteru. Transakce s pomocí komodit, jako byly pytle s obilím nebo dobytek, byly obtížné a cena hotových peněz prudce rostla. V nouzi bylo roku 1635 povoleno platit střelivem do mušket, v kurzu 1 kule za farthing. Jednotlivé kolonie si stanovily své směnné kurzy komodit a výrobků, čímž se obchodování stalo ještě nepřehlednější. Na jihu byl komoditním platidlem tabák. Ten se stal roku 1619 oficiální měnou Virginie a hlavním artiklem byl i v Marylandu, New Jersey a obou Karolínách. Mezi platidla se na jihu počítaly i nedostatkové železné hřebíky, kvůli kterým se často zapalovaly opuštěné domy. S dalším rozvojem kolonií se komoditní měna ukázala nepraktickou kvůli podvodům s kvalitou a velkými nároky na prostor při skladování. Novou náhradou za mince se měla stát tradiční ozdoba Indiánů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (33) Známky na železnici I.
Kovové známky jako náhrada či předplatné jízdného podobné ražbám vydaným městskými dopravci, jež byly popsané v M+B 4/2011, nejsou z našich železnic známé.
hromadná přeprava osob po kolejích není vymožeností starého data. Poprvé se železniční vagóny tažené koňmi daly do pohybu 2. srpna roku 1832 z Českých Budějovic do lince, první veřejné železnici na evropském kontinentě. Brzy však koňskou sílu nahradila pára. Éru pravidelné železniční dopravy u nás zahájil vlak tažený parní lokomotivou, který vyjel 6. června 1839 na trati Vídeň Břeclav. následující doba byla v Rakousko-uhersku obdobím prudkého rozvoje železnice, na kterém se významně podílely soukromé společnosti1. Jejich názvy zachycují známky, které vydaly na železnicích působící organizace.
Zachovaly se však známky pomocných či návazných zařízení, jakými jsou kupříkladu železniční výtopny, dílny a opravny, nádražní restaurace, úschovny a podobně. Nejpočetnější skupinou ražeb spojených se železnicí jsou ražby potravinových skladů. Nutno konstatovat, že účel některých známek se železničním emblémem není z jejich obrazu jasný.
K železnicím patřily zaměstnanecké konzumní spolky, které pro své interní potřeby emitovaly známky k nejrůznějším účelům, především však s peněžní nominální hodnotou. Většinou mají vyobrazené železniční emblémy a často krácený, zpravidla německý název železniční společnosti, při které spolek působil.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.