Ze světa kovových známek (5) Výtahové známky
Provoz a údržba výtahů byly v první polovině XX. století hrazeny částečně prostřednictvím kovových známek, které tak byly svým účelem, k němuž byly vyraženy, obdobou známek k samoobslužné úhradě jízdného městské dopravy.
Provoz a údržba výtahů byly v první polovině XX. století hrazeny částečně prostřednictvím kovových známek, které tak byly svým účelem, k němuž byly vyraženy, obdobou známek k samoobslužné úhradě jízdného městské dopravy, jimž jsme věnovali článek v minulém čísle...
Známky, které prodával správce domu, nebo platné mince se vhazovaly před jízdou do mincovního automatu v kabině výtahu. Ražby z doby c. a k. rakouské monarchie zastupovaly niklový, později železný dvacetihaléř, vzor 1892 respektive 1916 o průměru 21 milimetrů. Tento parametr splňují z mně známých výtahových známek pouze dvě ražby, známka podniku na výrobu výtahů Ing. Jaroslav Moučka založeného roku 1905 (obr. 1) a známka, kterou vydalo Lidové stavební a bytové družstvo v Plzni (L. S. B. D.). (obr. 2) Známky s hodnotou 20 (haléřů) odpovídajících parametrů mi nejsou známy. Výtahové známky o větším průměru 24,5 a 25,1 mm jsou podle svého provedení nejstarší, dozajista ražené ještě za Rakouska-Uherska pro domy čp. 239-II a 977-II v Praze Novém Městě, ale žádnou určitou minci tehdejších peněžních soustav nenahrazovaly (obr. 3-4). V období první republiky i Protektorátu Čechy a Morava byly výtahové známky ekvivalentem padesátihaléřové mince, vzor 1921 či 1940. Nominální hodnota 50, ovšem bez uvedení názvu dílčí měnové jednotky, byla na některých známkách i uvedená (obr. 5). Známky z této doby měly identický průměr 22,0 mm jako obě výše uvedené mince a mohly být padesátihaléři i nahrazeny. Znamená to tedy, že všechny výtahové známky průměru kolem 22 mm vznikly nejdříve v roce 1921, kdy bylo s ražbou padesátníků započato. Po druhé světové válce se od praxe užívání výtahových známek upustilo a náklady na výtah byly zahrnuty do nájemného.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012
AUSTRÁLIE stručná historie bankovek 5$ & Pick#62a [2016]
Centrální banka Austrálie (Reserve Bank of Australia; RBA) vydala 1. 9. 2016 zcela novou bankovku o nominální hodnotě 5 australských dolarů.
Bankovka navazuje na polymerové bankovky z let 1988–2015. Podle RBA se jedná o novou generaci polymerových bankovek, které se zásadně odlišují od svých předchůdců. Na tento nominál budou navazovat další bankovky o hodnotách 10, 20, 50 a 100 australských dolarů.
Oficiální měnou Australského svazu (je používán i na australských obydlených zámořských teritoriích: Kokosové ostrovy, Vánoční ostrov a Norfolk) a tří ostrovních států v Pacifiku: Nauru, Kiribati a Tuvalu je jak jsme již uvedli výše australský dolar. ISO kód je AUD a pro označení dolaru je užíván všeobecný symbol $. Symbol dolaru se na bankovkách Austrálie nepoužívá. Velmi často se v literatuře používá kód odlišný kódu ISO. Nejběžnější je A$ nebo AU$. Jednou setinou australského dolaru je cent (1/100). V letech 2001–2002 byl australský dolar z důvodu poklesu hospodářství nazýván pacifické peso. Před zavedením dolarové měnové jednotky byl v australském svazu používán librový monetární systém (1913–1965). Bankovka o nominální hodnotě 5 $ byla vydána opakovaně, počínaje rokem 1967. Vzhledově jsou si bankovky velmi podobné.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.